Posted By: snake (:q!) on 'CZfinance' Title: Re: CNB a inflace Date: Tue May 29 14:42:48 2007 > > urcite Ti to je jasne? A co si pod takovymi devizovymi rezervami vubec > > predstavujes, kdyz uz jsme u toho? Mne to tedy vazne jasne neni... > > Vzhledem k vyse uvedene odpovedi si predstavuji devizove rezervy jako > uver poskytnuty centralni bance protistrany (FED, ECB). No pockej, to ale reagujes uz na muj post. Takze za prve nerikas svoji predstavu, jakou jsi mel, a za druhy jsi mluvil o rezervach obchodni banky, ted najednou mluvis o centralni bance (kterou jsem ale konec koncu ve svem postu myslim docela dost dobre pokryl). Ja se ptal, co si myslis pod pojmem devizove rezervy komercni banky. Ale abych to vysvetlil: komercni banka se jako ostatni financni instituce snazi o uzavrenou menovou pozici (to plati pro kteroukoli menu, konec koncu vcetne te ceske). To v dusledku znamena, ze aktiva se museji rovnat pasivum nejen pres celou bilanci, ale mela by se rovnat i pri parcializaci rozvahy pres jednotlive meny (zjednodusuji, ale akceptovatelne). Cili neco jako pojem "devizova rezerva" IMHO proste postrada u komercni banky jakykoli smysl. Cili jeste jednou: kdyz se podivas na rozvahu banky, co si pred devizovou rezervou predstavujes? Je to neco na strane aktiv, nebo pasiv? A co? A k tomu, co jsi napsal: nepises, v jake mene ten uver poskytujes (a doufam, ze chapu dobre, ze Ty, jako ceska banka, poskytujes uver cizi bance, napr. te FED; myslis to tak?). > Ze zoku zelenych papirku schovanych ve sklepe by totiz neplynuly zadne > uroky. Nebo snad nejak ano? O zadnem takovem zpusobu nevim. > Komercni banka musi mit rezervy, aby mohla naraz uspokojit urcite procento > svych veritelu (vzhledem k rezervam << 100% by se urcite nedostalo na > vsechny). Asi tady dochazi k terminologickemu mateni. Ted mi prijde, ze mas na mysli spis likviditu. Ale tezko rict, moc Ti nerozumim... > Ma centralni banka nejake veritele, kteri by od ni mohli neco chtit?? Ma. Rozvahu CNB jsem nestudoval, ale na to se do ni ani koukat nemusim... > Proplaceni vydanych papirku zlatem uz negarantuje a komercni banky jsou vuci > ni spis v pozici dluzniku, ne? Ne. Prave naopak. > cene akcii, tak za prebytecny kapital radeji nakoupi vlastni > akcie, nez by jej rozdali mezi akcionare ve forme dividend. A vzhledem > k tomu, ze stat ted chce prodat cast svych akcii, tak ma ted zajem take > spis na cene akcii nez na dividende. Aha. Takhle jednoduche to zas neni. Jdou proti sobe dve veci: snizeni vlastniho kapitalu nasledovane po odkupu (samotny odkup "nic neznamena", firma muze akcie znova prodat:-)) - vliv je samozrejme snizeni hodnoty akcii (bo na kazdou pripada mensi dil zbytkove hodnoty firmy) a oproti tomu vliv snizeni celkoveho poctu akcii (stejny majetek pripada nove mene akciim/akcionarum/lidem). Do toho se samozrejme primichava jeste cena akcie: pokud by cena odpovidala jen podilu na vlastnim majetku, zadne azio apod., bylo by to hrozne jednoduche pocitani. Proste mam jmeni o velikosti 1000000 vyjadrene jako 1000 akcii po 1000 korunach. Kdyz se poloviny akcii zbavim, zbude mi 500 akcii v nominalni hodnote 1000 korun a tomu bude odpovidat zustatkova hodnota firmy 500.000 (polovinu firma odkoupila a o to snizila i jmeni). Kdyz do toho zamichame realne hodnoty akcii, cele se to trochu zamicha a zesloziti, i ucetne uz to neni takova bzunda, ale vysledny dopad muze byt opet nula. Vysvetleni ma ale svou logiku: trzni cena akcie je hodnota, jakou si trh mysli, ze firma ma (vetsinou prevazne z hlediska budoucich cash flow v podobe dividend). Jinymi slovy cena te firmy, jeji schopnost vydelavat, a cena akcii, jsou v rovnovaze. Pokud firma skoupi cast svych akcii, alikvotne tim snizi pravdepodobne i svou schopnost vydelavat (bud snizi rozsah cinnosti, ci si bude muset vice pujcit, ovsem za cizi kapital bude muset zas vic platit), a tedy hodnota firmy jako celku klesne a tim muze byt opet dopad zmenseni poctu akcionaru neutralizovan. A to uz vubec nepocitam, ze trh akcii je bestie a zapocitava v sobe vsechny anticipovane udalosti, takze kurs se bude hybat (mel-li by vubec) jeste predtim, nez se skoupeni provede (cimz se prodrazi, melo-li mit skoupeni pozitivni dopad na cenu akcii; cili pozitivni vliv se do znacne miry opet potlaci:-))... No nic, v akciich se uz vubec nevyznam, to je proste takova oskliva magie, a geniove ti, kteri na tom dokazi dlouhodobe spekulativne vydelavat... > Myslim, ze vetsine lidi, kteri neprihlizi k makroekonomickym dusledkum, > zalezi hlavne na tom, aby jejich vydelane penize neztracely casem na cene, > a to pokud mozno bez dalsiho vynalozeneho usili. Hmm, a pocita se to neztraceni na cene treba i ve smyslu, ze chci v zahranici na dovolene platit ne vice nez drive (cili pro zmenu kurs)? Totez samozrejme dovozy apod. Inflace a kurs jsou spolu do znacne miry propojene a IMHO fakt nejde rict, co je dulezitejsi. Mj. pokud ma byt inflace nula ci skoronula, pricemz ale necham delat s kursem psi kusy, bude muset cena domacich komodit reagovat v obracenem gardu nez dovozovy artikl. Kdyz budou dovozy kvuli kursu zdrazovat, musi mistni zbozi zlevnit (napr. je tak mizerne kvalitni, ze ho ani nikdo nehce;-)). Inflace se sice papirove nehybe, ale fakticky to asi nebude uplne ono... > Bude nulovy urok, ale ty penize budou mit vetsi hodnotu. No a porad nic? Porad Ti to nesecvakava? Nejake ty dusledky typu, ze nejlepsi je penize drzet u sebe a nikam je neinvestovat, protoze investice se nevyplaci, apod... > Ono to bude mit neco spolecneho se setrvacnosti, ze jo. Jakou setrvacnosti? > Soros is famously known for "breaking the Bank of England" on Black > Wednesday > in 1992 - http://en.wikipedia.org/wiki/Black_Wednesday No, zkusim se tam schvalne juknout... > V tomhle pripade to myslim bylo opacne - spekulanti prodavali libry a > Bank of England se tomu snazila branit prodejem devizovych rezerv. > Neuspesne, a proto s velikou ztratou. Ja Ti nevim. Tohle asi v podminkach CR moc nepujde. Nase mena je kryta mj. prave temi devizovymi rezervami. Takze kdyby nekdo chtel hodit mnoho GKc nasi meny na trh, musel by je nekde vzit. Z principu se mu bude hodne tezko shanet castka, ktera bude v radu aspon desitek procent velikosti devizovych rezerv vyjadrenych v Kc. Ale necht je sezene: tak je hodi na trh, cimz pohne s cenou koruny rapidne dolu, koruna zdevalvuje vuci ostatnim menam, protoze o ni bude na trhu maly zajem, previs nabidky. No a co na to CNB? Ta muze intervenovat a prebytecnou menu stahnout, cimz kurs upravi. Jenze stahovat bude za cenu, ktera je pro ni vyhodna. Jinymi slovy bude draze prodavat napr. dolary za levne koruny, cili dostane hodne korun za svoje dolary, ktere drzi v rezervach. Tezko na necem takovem muze prodelat. Vydelat nemusi, ale prodelat z principu nemuze. Snizi se ji tim samozrejme devizove rezervy. Ale nikdo take nerika, jak presne velke maji byt. Jsou sice urcita kriteria, pod ktera by velikost rezerv klesnout nemela, ale tam se pri sve intervenci CNB jiste nedostane... No nic... > Jestli jsem to dobre pochopil, tak kdyby banka neintervenovala, tak > by na tom prodelali ti spekulanti. To taky nedava moc smysl. Viz predchozi post. Spekulant zahybe s trhem, pote proda, co nakoupil - a vydela prave na diferenci vznikle tim zahybanim. Nevydelat by mohl pouze pokud by pohyb nevyvolal a prodelat by mohl pouze tehdy, kdyz by pohyb kursu sel proti tomu, co on vyvolava (jinymi slovy nekdo by spekuloval presne obracene, ale vydatneji), pripadne pokud by jine vlivy prevazily. Coz je v superkratkem obdobi, v jakem se bezne spekuluje, prakticky vylouceno, v obdobi delsim samozrejme jiz ne, ale to by ten spekulant zas musel bejt padlej na hlavu, aby nechaval pozici otevrenou "zbytecne dlouho".... > Kdesi jsem cetl, ze spekulativniho kapitalu je nyni tolik, ze v pripade > takovehoto utoku na menu nema sanci zadna centralni banka. Tohle jsem slysel take, ale nerozumim tomu natolik, abych to dokazal okomentovat. snake