Posted By: snake (keeping on the sunny side) on 'CZfinance' Title: Drevene domky Date: Mon Sep 23 06:50:44 2002 Hi all! Na czexperience i tady se probiralo bydleni, takze nasledujici clanek, vysedsi v Hospodarskych novinach, by Vas mohl zajimat. Pretisk v plnem zneni bez diakritiky: Mame se bat dreva? Drevenych domku by v Cesku mohlo byt daleko vic. Jejich vystavba je ekologicka a relativne levna, dreva je dost. Vetsimu rozsireni ale brani neduvera k montovanym drevostavbam. Je namiste? Dum ze dreva? Ani nahodou. Nic nevydrzi a do deseti let ho sezerou mysi. To je nazor skalnich zastancu klasicke vystavby z cihel. Lide drevu neveri. Kdyz se zeptate proc, ani poradne nevedi. Jejich postoj vyplyva predevsim ze vztahu k rodinnemu domu jako celozivotni investici. Podle vzite predstavy ma prezit nekolik generaci. Dum slouzi mnoha rodinam jako vkladni knizka, na ktere se akumuluje kapital. Naproti tomu ve Spojenych statech, Kanade, ale postupne i v rade evropskych zemi je rodinny domek povazovan spise za konzumni zalezitost. Lide se vice stehuji za praci a v prubehu zivota vystridaji i nekolik domovu podle toho, jak se jejich rodina rozrusta ci deli. "Kdyz si investor na stole rozlozi cenove nabidky domu stavenych z cihel, z prefabrikovanych lehcenych betonovych panelu ci z desek na bazi dreva, nahle zjisti, ze ceny nejsou tak rozdilne. Vzdy je potreba vybudovat zakladovou desku, ktera prijde v prumeru na 200 tisic korun, a hruba stavba domku, ktery odpovida bytu 3 + 1, vychazi kolem 750 tisic korun," rika Jiri Pohloudek, predseda Asociace dodavatelu montovanych domu a generalni reditel RD Rymarov. Rozhodujici neni cena pouziteho materialu, rika Pohloudek, ale vyse standardu nasledneho vybaveni (okna, dvere, podlahy, sanitarni keramika, technologicke rozvody). V pripade, ze investor musi resit urychlene nalehavou potrebu bydleni, nabizeji se mu stavebnicove konstrukce na bazi suche montaze, protoze hrubou stavbu s pouzitim cihel a malty je nutne nechat vymrznout pres zimu. J. Pohloudek vysvetluje, ze na betonove zakladove desce lze zacit stavet asi po dvou tydnech, kdy beton vyzraje. Specializovane firmy jsou pote schopny smontovat maly domek behem sedmi az deseti dnu. Otazka bydleni tak muze byt vyresena zhruba do mesice. S cenami drevostaveb ale dnes zahybal program Domy velke vody (viz Ekonom c. 36). Poskytuje postizenym obcim drevo nastojato za pouhou korunu za kubicky metr. To ale musi nekdo vytezit, porezat, ususit a zpracovat. Tento cyklus trva sest az osm tydnu, pokud je drevo suseno v susicce. Jinak v lete schne drevo prirozenym procesem az sest tydnu. Pokud by si nekdo predstavoval, ze si drevo sam pokaci a nareze, bude muset cekat na vysusene drevo minimalne do jara. Dotovany odber dreva (ktere se ovsem musi zpracovat) a nektere dalsi vyhody, ktere nabizeji postizenym povodnemi nekteri subdodavatele (vyrobci keramiky, sanitarni techniky atd.), dovoluje stavebnim firmam nabidnout obcim postizenym povodnemi domky podstatne levneji: napr. RD Rymarov nabizi nyni domecek, ktery jinak vyjde na 1,5 milionu korun, za 1,15 milionu. Stejne tak se zachovali i ostatni vyrobci. Zajemci o montovany dum ze specialni nabidky musi dolozit demolicni vymer, stavebni povoleni a prohlaseni, ze novy dum bude k trvalemu bydleni. Dodavatelska firma pak na zaklade techto dokladu dostane dotovanou surovinu. Ani nizka cena vsak mnohe investory, jak soukrome osoby, tak obce, nezlakala. Pochybnosti o kvalite a zivotnosti drevostaveb porad prezivaji. Montovane Okaly, ktere se u nas stavely v 70. a 80. letech z drevotriskovych panelu, o kvalite drevostaveb verejnost nepresvedcily. Bylo jich postaveno celkem asi 18 tisic. Technologii tehdy koupil podnik RD Jesenik od zapadonemecke firmy Okal. Architektonicky navrh byl bez vtipu a nedovoloval prilis mnoho uprav, take remeslne provedeni nevynikalo preciznosti. Prvni Okaly navic obsahovaly zvysene mnozstvi formaldehydu a byly spatne tepelne a zvukove izolovany. Pod dojmem teto zkusenosti zacal byt montovany dum pokladan za levne, malo kvalitni a jaksi nouzove bydleni. Vyrobce Okalu se ze spatnych zkusenosti poucil a v 90. letech zacal pripravovat novy vyrobni program. Montovane domy na bazi dreva zacaly dodavat i dalsi stavebni firmy. K vetsim projektum patrily skupiny montovanych rodinnych domu v Hrncirich a Ohrobci, ktere realizovala IPS z panelu dovezenych z USA, a nekolik desitek domu, ktere postavil Metrostav napriklad v Libeznici. Postupne se zacaly objevovat dalsi specializovane firmy. Nektere vyuzivaly vlastni, jine zahranicni technologie, kvalita byla ruzna. "Prave na kvalite zpracovani zalezi u drevostaveb podstatne vice nez u klasicke vystavby," tvrdi Petr Kuklik ze stavebni fakulty CVUT v Praze. Hlidani kvality bylo jednim z motivu zalozeni Asociace dodavatelu montovanych domu. Ta v soucasne dobe sdruzuje deset firem, ktere maji pro sve vyrobky certifikat a poskytuji odpovidajici garance. Zaruka na vlastni stavbu montovaneho dreveneho domku je zpravidla 30 let (u zdenych bytovych domu to byvaji vetsinou tri roky). J. Pohloudek odhaduje, ze zhruba 40 dalsich vyrobcu stoji mimo asociaci a ma spise regionalni vyznam. I ti se nyni snazi vyuzit situace. Objizdeji casto zmatene a problemy zavalene starosty a nabizeji jim vystavbu domu za velmi nizke ceny. Mistni zastupitelstva casto nemaji dostatecne odborne znalosti na to, aby dokazala posoudit kvalitu nabidky. Navic je tlaci cas. "Neni tak dulezite, z ceho se stavi, ale rozhodujici je, kde se stavi," mini architekt Jiri Smolik a dodava: "Zbrklost rozhodovani, kde jedinymi kriterii je cena a cas, muze zpusobit mnohem vetsi skody nez velka voda." Pred unahlenym rozhodovanim varuji i dalsi odbornici. Napriklad Rudolf Borysek, reditel spolecnosti Liapor (vyrabi domky montovane z keramickych betonovych panelu), tvrdi: "Zkusenosti z predesle povodne na Morave ukazuji, ze neni dobre veci uspechat. Mnozi se tehdy urychlene nastehovali do neceho, co jim ve velice kratke dobe prestalo vyhovovat." Borysek rika, ze jeho firma je schopna smontovat hrubou stavbu za 600 tisic korun i s jednoduchou zakladovou deskou, a prestoze jde o prefabrikaci, mohou vyjit vstric i individualnim pozadavkum. "Vzdy zalezi na zakaznikovi - kubicky metr stavby lze v mizernem standardu postavit za tri tisice korun, ve velmi dobrem standardu prijde i na pet tisic korun," dodava reditel. Podle architekta Tomase Novotneho projekty nabizene postizenym obcim vetsinou neposkytuji plnohodnotne bydleni; neumoznuji individualni zasahy, ktere teprve delaji bydleni bydlenim. Jeho kolega, architekt Jaromir Walter, upozornuje na chybejici kontrolu ze strany Ministerstva pro mistni rozvoj, ktere dotace udeluje. Navic stavebni urady, ktere vydavaji stavebni povoleni, nezkoumaji budouci kvalitu stavby ani jeji umisteni z hlediska ohrozeni vodou, a to je podle Waltra spatne. To ostatne potvrdil Ekonomu i Zdenek Silovsky z Ministerstva pro mistni rozvoj: "Veskera odpovednost za vyber kvalitniho dodavatele bude spocivat jen na obecnich zastupitelstvech. Na kvalitu a standard nabizenych domu neexistuji zadne smernice." Obavy o kvalitu ma i Oldrich Sebek, obchodni reditel spolecnosti Atrium, ktera dodava montovane drevostavby a je clenem Asociace. S dotovanym programem Domy velke vody se podle neho mohou na trh dostat i dodavatele, pro ktere dosud technologie montovanych domu nebyly hlavni vyrobni cinnosti. Nizsi kvalita muze prohloubit neduveru verejnosti k drevostavbam. Pouze jedno procento domu rocne se v Ceske republice postavi technologii montovane drevostavby. Otazkou je, zda v budoucnu jejich pocet poroste. Pokud jde o surovinu, podminky pro to mame dobre. V Ceske republice je vymera lesu 2,6 milionu hektaru a kazdorocne se mirne zvysuje. Celkova zasoba dreva je 630 milionu metru krychlovych. Rocne priroste bezne 17 az 18 milionu metru krychlovych a vytezi se 13-15 milionu, vyvoz cinil v roce 2000 jen 2,6 milionu. Na jednu bytovou jednotku o 100 m2 uzitne plochy je treba 20 az 25 m3 dreva, z toho 15 az 18 % je rezivo. To znamena, ze rocni tezba dreva po odecteni exportu by - ciste teoreticky - stacila na 150 tisic bytovych jednotek. Odbornici, kteri rozvoj montovanych drevostaveb propaguji, poukazuji i na dalsi pozitivni stranky vyuziti teto technologie. Napriklad ve studii Vladimira Bilka a Petra Kuklika vydane Ceskym institutem autorizovanych inzenyru a techniku se dokazuje, ze zpracovani dreva je velmi efektivni, protoze je vetsina odpadu vyuzita. Energeticka narocnost vyroby vstupnich materialu ze dreva i vlastni montaz staveb je tretinova v porovnani se zdenymi budovami (cihlove steny a betonovy strop). Nizka hmotnost stavebnich prvku klade i nizsi naroky na dopravu. U drevostavby autori odhaduji usporu zhruba jedne tuny prevezeneho nakladu stavebniho materialu na metr ctverecni podlahove plochy oproti klasicke cihlove vystavbe. Za vyznamny klad povazuji odbornici take dobre tepelne izolacni vlastnosti montovanych drevostaveb, ktere umoznuji vyrazne uspory energie. Obavy z pozaru byvaji u drevostaveb beznym argumentem jejich odpurcu. Podle platnych norem je pozadovana pozarni odolnost nosnych sten u rodinnych domu pul hodiny. Tento pozadavek splnuji konstrukce s drevenymi sloupky o prurezu 50 x 100 milimetru a jednoduchym oplastenim sadrokartonovymi deskami o tloustce 12,5 milimetru. Vetsi pozarni odolnost je mozne zajistit sloupky 60 x 120 milimetru a sadrokartonovou deskou 15 milimetru. Pak bude doba prohoreni 45 minut. Velke drevene prurezy mohou byt pouzity bez dodatecne protipozarni ochrany. Ackoli drevo je zapalne a horlave, hasici uvadeji jednu vyhodu: jeho chovani pri pozaru je predvidatelne a s hasenim tedy nebyvaji velke problemy. Zivotnost drevostaveb je nejcastejsim tematem sporu. Zakladnim predpokladem dlouhe zivotnosti drevostaveb je podle Petra Kuklika stabilni vlhkost uvnitr stavby. Ta by se mela pohybovat mezi 8 az 12 %, coz je stav po jednom az dvou letech obyvani. Samozrejmym predpokladem je dokonala izolace zakladove desky, dobry okapovy system a dostatecne vetrani. Kuklik rika, ze neni nutna zadna chemicka ochrana dreva nosne konstrukce. Tvrdi take, ze drevo v nasich podminkach neni napadano skudci. Podle vyhlasky Ministerstva financi se u drevostaveb pocita s zivotnosti 80 let. Clenove asociace vsak tvrdi, ze jejich domy vydrzi nejmene sto let. Nekteri odbornici na nemovitosti ale krci rameny. Kamil Kosman, vedouci useku nemovitosti a hypotek Ceske sporitelny Ekonomu rekl, ze odhadci sporitelny teprve zpracovavaji pristup k ocenovani montovanych drevostaveb. Podle toho se sporitelna rozhodne, jak bude tyto domy financovat. Podobne analyzy si delaji i ostatni hypotecni banky, protoze lide budou chtit drevostavby financovat pomoci hypotecnich uveru. Jejich postup mnohe napovi o tom, jakou hodnotu budou mit montovane drevostavby na trhu rezidencnich nemovitosti. Podle nekterych zdroju z hypotecnich bank to drevene domky nebudou mit lehke. Pracovnik banky, ktery si nepral byt jmenovan, nam sdelil, ze s nejvetsi pravdepodobnosti pristoupi penezni ustavy na dvacetiletou zivotnost a jejich odhad pro potreby hypoteky bude nekde na urovni 50 % kupni ceny. Jake tedy bude postaveni dreva jako konstrukcniho materialu na pocatku tretiho tisicileti? Velkym trumfem dreva jsou ekologicka hlediska. Drevo je obnovujici se surovina. Rustem dreva v lese a nahrazovani fosilnich paliv odpadovym drevem se redukuje mnozstvi kyslicniku uhliciteho v ovzdusi a dochazi proto k priznivemu ucinku na globalni oteplovani zeme a na sklenikovy efekt. K tomu, aby si drevo vybojovalo pozici rovnocennou s ostatnimi materialy, to ale nemusi stacit.