Posted By: sauron (Thanx 4 Invitation) on 'CZhistory'
Title: Upadek Rise Rimske (bacha, je to dlouhe! :)
Date: Fri Feb 20 03:08:34 1998
Pozn: Tohle je Sauronuv prvni post, tak mu drzte palce, at to nevymnoukne ;-)
Chtel bych tu zavest diskusi na tema pozdni Rimska Rise. Nedavno jsem
si zakoupil knihu anglickeho autora M i c h a e l a G r a n t a, ktera
se jmenuje P a d r i s e R i m s k e a v popularne postmoderni
zkratce v 13 kapitolach rozdelenych do 6 oddilu demostruje jednotlive
priciny a principy, ci spise projevy (vysvetlim dale) upadku rimskeho
imperia. Po bezmala 250 letech od vydani velkolepeho dila Gibbonova je
tak zase jednou k videni produkt anglicke anticke historiografie, ktery
je vskutku napsan 'popularne' s mimoradnym ohledem pro soudobeho i
neprilis realii te doby znaleho ctenare.
Chci zde ale predevsim poukazat na fakt, ze vsechny skutecnosti peclive
vypsane a primerene vykreslovane autorem jsou jen pruvodnim jevem efektu,
ktery lze nejlepe popsat terminem 'starnuti' a ktery je nedilne vlastni
jak jedinci, tak i skupine - spolecnosti. Potom vsechny priciny autorem
popisovane jsou pouze symptomy tohoto neodkladneho starnuti. A v tomto
smyslu mi kniha pripada ponekud nedusledna - neupozornujici na tento
obecny - nadcasovy, nadhistoricky fakt.
Autorem vytycene okruhy techto symptomu/pricin(?) jsou tyto:
Selhani armady (I.) - ano, dejiny pozdniho Rima jsou poznamenany
trestuhodnymi vojenskymi omyly, jejich nejvetsi tragedii byla porazka od
Gotu u Adrianopole 378, o kterou si Rim vyslovene rekl svou spatnou
'imigracni' politikou a po ktere uz nikdy , prilis oslabeny, nedal sve
defensivni sily poradne dohromady; omyly byrokraticko-vojenskeho aparatu,
ktery zcela otupil ostri dokonaleho soustroji rimskych legii kdysi tak
sqelych a neporazitelnych (vzpomenme na Traiana; ale jeste i M. Aurelia a
Septimia Severa)(vsechno to zacalo 212, kdyz Caracalla udelil obcanstvi
vsem svobodnym v risi, a tak zrusil hlavni motivaci provinicialu pro
vstup do narocne sluzby v legii); Propasti mezi spolecenskymi tridami
(II.) a ztrata duvery (III.) - kazdy si v pozdni risi hraje na vlastnim
pisecku a pramalo se zajima o strategicke vyhody statu coby spolecneho
statku ku ochrane i prosperite, ztrata duvery plynouci z teto
neschopnosti (cisar odtrzeny od reality, urednici rozkradajici statni
majetek, premrstujici dane a vyvolavajici tak tezke otresy v risske
ekonomice, a soukromnici je podplacejici a vytvarejici sva nezavisla
imperia, do kterych kumuluji stredni a dolni vrsty obyvatelstva absolutne
pocinanim vyse zminenych bidacene; Partnersvi, ktere selhalo (IV.) -
absolutni neschopnost vyrovnat se rozumne se zmenenenymi
etnicko-geografickymi podminkami (jmenovite Goty infiltrujicimi risi);
Skupiny nezucastnenych (V.) - nekteri jedinci vytvareji separatni,
nezavisle (a bez zajmu vuci statu) spolecnosti, ktere se odmitaji
zodpovedne podilet na 'res publica' (a takovou se stala i vyzdvizena
krestanska cirkev!) a konecne Podvratne sily (VI.) - predevsim myslenky
nejruznejsich proudu fil. a nab. (hlavne pak doktrina cirkve), ktere
odvadi a zrazuji jedince od podilu na statu a jeho zachove.
Co je to vsechno platne, kdyz to proste nejsou a nemohou byt priciny
selhani statu ve svem celku i v kazde sve jednotlivosti, ale jen a pouze
symptomy vecne nemoci stari, ktera nutne musi postihnout kazdy na
biologicke bazi zalozeny organismus. A lze-li neco oznacit za pricinu
upadku a nasledneho padu, pak je to vseobecna ztrata zajmu na vlastni
existenci, ktera je nedilne tez vazana v sirsich souvislostech k
sounalezejici spolecnosti. Kazdy v risi, jedinec i instituce, svym
jednanim soustavne stat sabotovali. Velci a bohati se udelali pro sebe a
vytvorili si 'legitimni'(vuci cemu nebo komu?) podminky pro vytvareni
svych 'statu a statecku' ve state. Mali a chudi rezignovali na svou ulohu
aktivni masy (viz principat) a dobrovolne se vzdavaji za pouhou vidinu
pouheho preziti tem velikym, cisar a jeho dvur ztratil racionalni
predstavu o potrebach sve rise a utapeli se ve vlastnich chimerach,
vojsko bezmocne tahlo polem a tristilo se a nad tim vsim se vznasela
zaspala rimska povysenost (viz pozdni edikty a jejich efekt), ktera
nebyla ochotna vzit na vedomi skutecnost, ze nove pribyvsi germnanske
kmeny je nutno zapocitat do politicko-geografickeho kalkulu a zaradit je
s jasne stanovenym jejich podilem do rise. Namnoze pak Gotove museli
budovat sva nova kralovstvi proste jen proto, ze prevzit rozdrobene a
nefungujici rimske imperium ani pri nejlepsi vuli nemohli.
Cely upadek Rima lze pak proste popsat slovy: Byl star a ztratil
dobrovolne zajem na sve vlastni existenci (potlaceni pudu sebezachovy,
ktery na konci zivota ztraci smysl). Jakekoliv mu vlastni jevy (utoky
barbaru, kolaps statni administrativy, nezdrava ekonomika a z ni plynouci
nestabilni a oslabene vojsko, rozporuplny vztah cirkve ke statu...) jsou
pouze symptomy. Pro Rim nebyla budoucnost, zkaza byla nezvratna
(renesance svedla vsechno na vyse zmineny symptomy a toto vysvetleni padu
se namnoze udrzelo do soucasnosti (vzpominam na hodiny dejepisu na
gymnaziu ;-). Ale totalnim padem jedne casti byla preci jenom usetrena
(byt taktez nedaleko od sveho hrobu) cast druha. Ale to uz je jina kapitola.
Budiz to ponaucenim pro pomalu, ale jiste starnouci nasi
'euroatlantskou' civilizaci. Nejlepsi, co lze pak udelat, je nesvijet se
v predsmrtne kreci, ale oddat se prirozenemu utlumu zivotnich funkci a
zemrit (nebo jen prejit do utlumove faze?) pokojne. Rimu se to nepovedlo,
ani o to nestal. Jeho smrt byla pomala, kruta, vasniva. A vubec. Proste
me to bavi :-)
Ma-li ted kdokoliv jakykoliv nazor na upadek a pad Rimske rise (a i
klidne jakoukoliv jinou kapitolu z jeho dejin, necht reaguje, rad s nim
budu polemizovat (nebo souhlasit)).
BTW: Chce-li nekdo konkretni podnet k polemice, bylo-li toto prilis
obecne ci vycerpavajici, tedy zde ho ma:
V roce 451 se utkala 'rimska' vojska (mela s legiemi 1.-3.st. uz malo
spolecneho; predevsim byla slozena ze spojeneckych germanskych kmenu
Franku, Burgundu, Gotu) na Katalaunskych polich s huskymi vojsky
Attilovymi pod vedenim posledniho rimskeho (nemluvim o vychodni risi!)
vojevudce Aetia. Precetl jsem uz par knih, ale nikde neni jasne receny
vysledek bitvy. Ma se za to, ze toto stretnuti bylo pro Rim vitezstvim,
protoze zastavilo postupujici utok Attily Gallii. Ale jaky je vlastni
vysledek bitvy: viteztvi, nebo 'plichta' (t.j. obe vojska lehly na/odesli
z bojiste - z cehoz pochopitelne profitovali Rimane protoze utok byl
zastaven). Co vy na to (na to-li neco (o NATO nemluvim :-))? Hmm?
P.S. Priste uz to bude kratsi, urcite. :-)
- /
- S / U R O N
- ____/ _______________
- The Lord of The Darkness
- Stilicho was problably innocent -
- Thanx 4 next invitation -
- No more Dummies! * -
*************************************************
* Kontakt! e-mail: t.zajicek@sh.cvut.cz *
* http:// skunk.sh.cvut.cz/~zayda *
*************************************************