Posted By: Lumo (** Lumidek **) on 'CZmystery'
Title: O experimentovani se senzibily
Date: Thu Jan 1 03:24:21 1998
O EXPERIMENTOVANI SE SENZIBILY
^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
Senzibilove i jejich manazeri se zpravidla o vede a o jejich pracovnicich
vyjadruji s despektem. Veda je studena a zavedla nas do slepe
ulicky, vedci jsou konzervativni ba zkostnatela individua, jejichz zakladni
filosofii je, ze to, cemu je na vysoke skole neucili, neexistuje.
Paradoxne vsak nemalo senzibilu dava hlasite najevo, ze prahnou po tom, aby s
nimi tato individua provadela experimenty a aby
vedeckou metodou dokazovala jejich schopnosti. Svou ochotu podrobit se testum
v "akademii" nebo na nektere vysoke skole senzibilove
zduraznuji i pri rozhovorech s televiznimi, rozhlasovymi a novinovymi
reportery ci reporterkami, pricemz si stezuji na nezajem a
odmitavy postoj ze strany pracovniku vedy.
Takove vytky jsou nespravedlive. Jednak neni tak malo pracovniku ovencenych
tituly vpredu i vzadu, kteri o mimoradnych
schopnostech senzibilu nejen nepochybuji, ale vymysleji pro ne i ruzne teorie
- pripomenme profesora PaedDr. Frantiska Kahudu, CSc.,
byvaleho ministra skolstvi, ktery vymyslel pro vysvetleni udajnych schopnosti
senzibilu nove castice - mentiony, a docenta RNDr. Ivo
Chudacka, DrSc., majitele firmy FYZAP, ktery se pri vysvetlovani tvrzeni o
zazracnych schopnostech proutkaru a lidovych lecitelu vratil
k Mesmerovu zivocisnemu magnetismu a k Reichenbachovu odu. Vytky senzibilu na
adresu pracovniku vedy nejsou spravedlive take
proto, ze pokusy se senzibily provadelo nemalo erudovanych vedeckych
pracovniku. Vysledky experimentu vsak zpravidla nebyly
publikovany a tak se o nich skoro nikdo nedovi. Pri spravnem zpusobu
experimentovani, predevsim pri dodrzeni dvojnasob slepe
metody, totiz zatim zadny senzibil pravdivost tvrzeni o svych mimoradnych
schopnostech nedokazal, a o publikovani negativniho
vysledku, ktery vlastne jen potvrzuje vsechno to, co je o senzibilech znamo
davno, neni valny zajem, nemluve o houzevnatem odporu
prislusneho zkouseneho senzibila proti zverejneni jeho neuspechu.
Skoro se da rici, ze v lepsim pripade je experimentovani se senzibily
zbytecnou ztratou casu. Casto vsak je obtizne senzibilum
nalehajicim na "spolupraci s vedci" experiment odmitnout. Nektere zkusenosti,
ktere jsme pri takovem experimentovani udelali, by mohly
byt prospesne kazdemu, kdo se rozhodne zadosti senzibila o experimentalni
overeni jeho udajnych schopnosti vyhovet.
Jeste nekolik let pred listopadem 1989 nabidla Jednota ceskoslovenskych
matematiku a fyziku v casopisech, v nichz se (jiz tehdy a
nemalo) publikovaly clanky a reportaze o zazracnych vykonech senzibilu, aby
se prihlasili a podrobili se testum pri pouziti vedecke
metody. Prihlasilo se tehdy postupne dvacet zajemcu. Po sdeleni, jakym
zpusobem je nutne pokus organizovat, aby odpovidal
uznavanym vedeckym metodam, z nich patnact odpadlo, a s peti zbyvajicimi jsme
jednali dal o konkretnim zpusobu provedeni
experimentu. Jeden z techto peti nakonec rovnez odpadl, a se ctyrmi
zbyvajicimi jsme prislusne experimenty udelali. Pri organizovani
techto pokusu jsme uz meli smutnou zkusenost s proutkarem, ktery byl ochoten
hledat proutkem mosazne tyce zahrabane v pisku. K
experimentovani s temito predmety ho vedlo presvedceni, ze proutkem najde
kabely ulozene pod zemi, a to i tehdy, neproteka-li jimi
elektricky proud. Svou reakci na skryte tyce si sam predem vyzkousel. Pri
vlastnim experimentu hledal celkem desetkrat vzdy tri tyce
ulozene podle nahodneho programu (hazeni hraci kostkou) do tri z sesti predem
dohodnutych mist. Stoprocentni uspesnost hledani by
tedy odpovidala triceti spravnym oznacenim mist s ulozenymi tycemi, spravne
oznaceni patnacti mist odpovidalo stredni
pravdepodobnosti nahodneho hadani a znamenalo naprosty neuspech. Vysledkem
celodenniho experimentu, ktereho se zucastnilo pet
lidi, bylo patnact spravnych udaju.
Pred timto pokusem jsme s proutkarem dohodli, ze vysledek experimentu, at
bude jakykoli, bude uverejnen. Po vice nez pulrocnim
zdrzeni, zpusobenem neochotou neuspesneho proutkare ke spolecne publikaci,
jsme s Dr. M. Rojkem z Matematicko-fyzikalni fakulty
Karlovy university vysledek pokusu (jehoz prubeh byl zaznamenan v
protokolech, ktere vsichni ucastnici experimentu podepsali)
uverejnili sami v casopise Chatar, aniz jsme neuspesneho proutkare jmenovali.
Nasledoval dopis redakci jedne z osob, ktera se jako
"svedek za stranu proutkarskou" testu ucastnila. Dopis zpochybnoval cely
experiment, ackoli behem pokusu ani bezprostredne po jeho
skonceni nikdo ze zucastnenych namitky proti zpusobu jeho provedeni nevznesl.
Redakce dopis s nazvem "Jsem prekvapena" - bez
podpisu pisatelky - uverejnila. Nase vyjadreni k tomuto dopisu, ktere jsme
jako autori sefredaktorovi casopisu Chatar poslali s zadosti o
uverejneni, redakce jiz neotiskla. Ctenar Chatare si tedy musel udelat zaver,
ze prislusny (v clanku ani v dopise nejmenovany) proutkar
se stal obeti zakerneho podvodu dvou vedeckych pracovniku.
Po teto zkusenosti jsme se pri experimentovani rozhodli zasadne pozadovat,
aby u neho asistovala jeste "treti strana", nejlepe redaktori
casopisu, jehoz sefredaktor byl ochoten vysledek experimentu uverejnit bez
ohledu na to, jak dopadne. Takovy zajem projevil casopis
VTM (tehdy Veda a technika mladezi, pozdeji Veda, technika a my). S pomoci
redaktoru casopisu se uskutecnily experimenty se ctyrmi
prihlasenymi proutkari. Ani jeden z techto senzibilu nebyl uspesny, ac si k
testovani sam vybral predmet nebo jev, ktery mel proutkem
najit ci zjistit. Clanek o vysledku techto pokusu sepsal redaktor, ktery byl
celou dobu u experimentu pritomen. Napsal ho dobre a
objektivne, i kdyz by mozna byl radeji psal o uspesnych nez o neuspesnych
senzibilech.
Dulezite, ba rozhodujici a soucasne nejobtiznejsi pri organizovani takovych
pokusu je, aby se dohodl zpusob, pri kterem vyrok senzibila
je bud ano nebo ne - napriklad dratem proud proteka nebo dratem proud
neproteka. Je take nutne trvat na pozadavku, aby se o vysledku
cele serie jednotlivych pokusu senzibil i ostatni pritomni dozvedeli az po
ukonceni testu. Jednotlivych pokusu (pocet hledani) pritom musi
byt v hodnocene serii dostatecny pocet, aby statisticka verohodnost konecneho
zaveru byla vysoka. Je predem jasne, ze k takovym
pokusum se nehodi seznam nemoci, ktere podle senzibila vysetrovany clovek ma
nebo jednou bude mit, a nasledne konfrontovani tohoto
seznamu s pacientovym vyjadrenim nebo s lekarskym nalezem. Jednoznacny vyrok
"ano" nebo "ne" by se mohl tykat napriklad otazky,
ma-li pacient vyoperovane slepe strevo (nebo zlucnik), avsak i pak by musel
byt senzibilovi predveden priblizne stejny pocet
operovanych a neoperovanych. Moznost poznat na chovani pacienta, jak na
uvedenou otazku spravne odpovedet, vsak i v tomto pripade
snizuje vyznamnost senzibilova vyroku. Ze musi byt pri vsech testech pouzita
dvojnasob slepa metoda, coz mimo jine znamena, ze ani
osoba, ktera zaznamenava senzibilovy udaje, nesmi vedet, jaka je spravna
odpoved, je samozrejme. U urcovani "diagnoz" na zivem
cloveku je to ovsem krajne obtizne. A to neuvazujeme o moznosti podvodu,
ktery je zpravidla velmi tezke odhalit a ktery je kazdem
pripade pravdepodobnejsi nez poruseni platnosti dobre overenych prirodnich
zakonu.
Pri vsech pokusech se senzibily jsme se setkali s jevem, ktery je zrejme
typicky: po naprostem fiasku se senzibil ze sveho prekvapeni
rychle vzpamatuje, nejakym zpusobem neuspech vysvetli (byl indisponovan,
nekdo ho rusil, pod nim byla patogenni zona) a
nedeprimovan pokracuje v liceni svych zazracnych schopnosti. A vsude
zduraznuje, jak vedci pres upornou snahu nenasli pro jeho
schopnosti vysvetleni a jak museli uznat jejich mimoradnost.
Senzibilum totiz vubec nejde o overovani jejich schopnosti. Jsou o nich pevne
presvedceni, a sebevetsi pocet neuspesnych pokusu jim
toto presvedceni nevyvrati. Od vedcu chteji jedine: aby jim tyto schopnosti
potvrdili. O svych mimoradnych schopnostech budou
vykladat duverivym reporterum a zvlaste reporterkam bez ohledu na to, ze pri
vedecky vedenych experimentech neuspeli. Podari-li se
tem, kdo venovali experimentum se senzibilem znacny cas i energii, vysledky
publikovat, bude "postizeny" senzibil popisovany
experiment zpochybnovat a zaver o neuspechu odmitat, pri cemz projevi
naprostou neuctu k faktum.
Ludek Pekarek
///// Superstring/M-theory is the language in which God wrote the world.
/// O __ Your Lumidek. mailto:motl@physics.rutgers.edu, motl@usa.net
/// ---------------------------------------------------
///_______/ http://www.kolej.mff.cuni.cz/~lumo/, http://www.motl.org/
Mazte zbytecne casti replikovanych prispevku - hmat CTRL/K maze celou radku!
-------------------------------------------------------------------------------