Posted By: pajotyy (pajotyy) on 'CZphilosophy'
Title:     Jeste zelva s Achilem
Date:      Fri Feb 14 11:56:45 1997

Ahoj
Pisu jeste jednou k problemu Achileus a zelva.      To o scitani nekonecne
rady je jiste pravda, souhlasim s tim ,co napsal Lumo, ale neuspokojuje me to.
Predstavte si, ze jsem naprosty matematicky diletant a chtel bych aby nekdo 
chytil, Zenona "za slovo". Co se tedy stane ve skutecnosti? Strucne to tady 
popisu:

Achiles zavodi se zelvou, dal ji naskok napr.100 metru, protoze si veri, ze ji 
snadno predbehne.  Aby ji mohl predbehnout, musi nejprve ubehnout tech sto 
metru. Mezi tim uplyne nenulovy cas (nezli tam A. dobehne) a za tento 
nenulovy cas zelva ubehne taky nejakou vzdalenost (mensi nezli tech sto 
metru, ale nenulovou). A vse se opakuje, A. musi zase nejprve dobehnout, tam 
, kde je ted zelva, zase mu to zabere nenulovy cas a zelva zase popobehne. 
Nedokazu si predstavit, jak se situace kvalitativne zmeni. Vzdalenosti se 
porad zmensuji (mezi zelvou a A.) ale Achiles ma porad stejny problem. Jedine 
vysvetleni, ktere me napadlo je zalozene na nespojitosti prostoru/casu. Ale 
ja nejsem matematik.


Tyhle hricky skvele ukazuji, kam nas zavede "selsky rozum", kdy pracujeme s 
prilis malym nebo prilis velkym. U nas na skole visi takovy chytak. Jaka je 
pravdepodobnost, ze pri nasem jednom vdechu vdechneme alespon jednu molekulu 
z Cesarova vydechu. Za predpokladu , ze od doby jeho vydechu se molekuly 
rovnomerne rozprostrely po cele planete a ze zadna neubyla (prirozeny rozpad 
ap.)
Ja osobne bych rekl, ze hrozne mala. Vysledek vypoctu rika, ze v kazdem nasem
vdechu je 9 molekul z Cesarova posledniho vydechu.
Tak ahoj a odpovezte.
pajotyy
 

Search the boards