Posted By: Danny (Danny) on 'CZphilosophy' Title: NESVOBODA Date: Fri Apr 18 11:20:23 1997 Svoboda -------------- 17.dubna 1997 Svoboda - kazdy o ni mluvi a vsichni za ni spolecne bojujeme. Ale kdyz se zeptate lidi co je to svoboda, nikdo vam neda odpoved, ktera by se zcela kryla s nazorem jineho. Kazdy svobodu chape jinak. Takze se tu chci podelit i ja o muj nazor, co to svoboda vlastne je. --- Muj prvotni nazor byl, ze svoboda neexistuje pro nikoho jineho, nez pro Boha. Proc? Protoze jsem si myslel, ze cokoliv je mimo cloveka - nutne ho znesvobodnuje, protoze je to zdroj odporu. Jedine, co dokazeme mit zcela ve sve moci, je co pochazi z naseho vedomi. A vse, co neni puvodem z naseho vedomi - co se tam dostalo zvne - je zdroj nasi nesvobody, protoze to ma jakousi vlastni zivotnost nezavislou na nasi vuli. A ta zivotnost - ten obraz v nasem vedomi - nam byl proti nasi vuli vnucen a tim nas znesvobodnil. Protoze nase vule se nemohla zcela volne realizovat a nase vedomi bylo chte nechte ovlivneno timto cizim subjektem. Tedy cokoliv je mimo nas a ne z nas, nas omezuje (jiz pouhou svou existenci, nekde koncime my a nekde zacina ono). Zaverem kriterium absolutni svobody: Svobodne vedomi musi nabyt jedine, absolutni existence (=Buh). (BTW z toho take plynul muj polopanteisticky nazor. Buh musi byt, a vse musi byt Bohu. Cokoliv by bylo mimo Boha, byt jen svou nezavislou existenci, marilo by to svobodu Boha) Pak jsem prodelal jakysi vyvoj (zkrz uvahy o leticim vrabci a jeho znesvobodnujicim ucinku na mne). A dospel jsem k subjektivne- objektivnimu pojmuti svobody. --- Clovek je nesvoboden jen tehdy, pokud se veci nedeji proti jeho vuli (tzn. ze se deji bud v souladu s jeho vuli, nebo na jeho vuli nezavisle, ale pod podminkou, ze k nemu nemaji zadny vztah. Priklad: mravenec lezouci v africe nas zcela jiste neznesvobodni). Z toho vyplynul i zcela prakticky navod na svobodny zivot: Cin vzdy tak, aby veci, s kterymi vejdes ve styk byly v souladu s tvou vuli. Jelikoz jsem si byl vedom, ze nemuzeme zpusobit, aby veci byli po nasem, myslel jsem si, ze to bude muset vest logicky k askezi, k absolutnimu odrikani, necineni si naroku na cokoliv v nasem zivote a ztoho plynouciho vytesneni jakychkoliv deju mimo oblast naseho zajmu - nasi vule. Jenze v dokonalem pripade by to take muselo vest k odreknuti si zivota vubec a melo by to vest jen k byti ze sebe a pro sebe. Zjistil jsem tedy, ze toto je krajni reseni, snad i zcela neuskutecnitelne. Pak me napadlo jine, prizpusobit svou vuli zivotu. Neboli zcela se smirit se vsim, co bylo, je a bude. Toto urcite povede k tomu, ze jedinec bude svobodny - nic nebude proti jeho vuli. Poprve jsem si myslel, ze toto je proti prirozenosti cloveka, nebot to povede zcela k pasivnimu zivotu, prestoze je cloveku vlastni aktivita, iniciativa. A zjistil jsem ze ne nutne. Clovek muze mit zcela prirozene touhy vasne atd., ale musi zpusobit, aby se tyto uskutecnily. A v pripade, ze se tyto neuskutecni, je bral tak jak jsou (chtit neco, cinit vse pro to, ale pritom se zcela podridit vysledku, pokorne vse prijmout -> neco jako: da-li Buh, stane se, neda-li...). Pri privnim pohledu me napadla myslenka, ze toto je subjektivni svoboda, a ze ve skutecnosti je clovek vlacen zivotem. Ale neni tomu tak. Clovek je sice v tomto pripade hrickou zivota, ale presto ma svobodnou vuli. A o to preci jde: Nesmi byt nic proti nasi vuli, a pritom si zachovat svobodnou vuli. Na zaver jedna prakticka rada: Az nekdy potkate nekoho, ktery se tvari nakysle, ocividne protoze se mu neco nevydarilo, reknete si, ze to je krasny priklad cloveka, ktery je zcela nesvoboden. Protoze vy, svobodni, takove veci hazite za hlavu tak jak jsou a snazite se ovlivnit jen veci, ktere prijdou - ostatni jiz nestoji za to. cau,cau Danny -----------------------xsevcik@algernon.osu.cz------------------------- Existuje jedina cesta ... ... ta, na kterou se nikdy nedostaneme ...