Posted By: Sebastien (Sebastien) on 'CZphilosophy' Title: Re: Utrpeni Date: Mon Mar 15 19:42:42 1999 Tyjo, fakt dobry! Myslim, ze vim presne, o ce mmluvis. Drive jsem zavodne plaval a tyhle stavy jsem zazival po kazdem treningu. Je to opravdu povznasejici a pokud zajdes do skutecnych extremu, muze se ti stat, ze zapomenes na svoje hloupe a ubohe telo a proste jenom jses. Kdyz jsem to zazil poprve, docela jsem se toho leknul. Mlatil jsem rukama o vsechno mozne, jenom proto, abych si vubec uvedomil, ze je jeste mam. Ale pak se mi to stavalo casteji a ja prisel na to,ze je to vlastne docela prijemne a jde to jeste vic zesilit, pokud zacnes na tu bolest opravdu intenzivne myslet. Je to asi nejakej obranej mechanismus, ze kdyz uz je to nesnesitelne, tak te mozek proste odpoji od zbytku tela a najednou letis. Byly to moje prvni setkani s cistou existenci a proste se na to neda zapomenout. Jenze v posledni dobe jsem se na sport tak trochu.. uhm atd., ale presto jsem se tech pocitu volnosti vzdat nechtel. Dost jsem o tom premyslel a nakonec jsem nahradil unavu a bolest tela za utrpeni nebo prepeti mysli. Nekde jsem cet, ze stari mystici dosahovali vyssiho vedomi zahlcenim smyslu. Neco na tom asi bude. Ja osbne mam moc rad melancholickou naladu, ktera me nuti premyslet. Idealni pro me lehci deprese a naproste osameni uprostred davu. Nevim presne, jak to definovat nebo vysvetlit, ale urcite se najde nekdo, kdo to pochopi (snad :)). No proste ja osobne davam prednost tyrani ducha pred tyranim tela. Zda se mi to mnohem ucinejsi i proto, ze pri telesnem cviceni se mi nikdy nepodarilo uplne vyloucit prvek tela z mysli. Pri mentalnim cviceni uz se mi podarilo tak zahltit mozek (?), ze jsem prestaval videt normalni svet a ulitaval jsem si uplne jinam :). Takze se mejte pekne a moc to neprehanejte - vseho moc skodi. :) Sebastien