Posted By: Ultimus (Tlustoch) on 'CZreligion' Title: A jeste jednou o cirkvich Date: Mon Nov 27 10:26:06 1995 Drazi nabozensti fanatici, Jiz nekolik dni sleduji vyvoj na tomto boardu a musim rict, ze diskuse o zbytecnosti ci nepostradatelnosti cirkvi zacina konecne nabirat obratky. Nedalo mi to a rozhodl jsem se take necim prispet. Predevsim bych vam chtel pripomenout, co to vlastne cirkve jsou. Prvni krestane (predpokladam, ze vite, ze cirkve jsou zalezitosti ciste krestanskou) zili v nepocetnych obcinach poruznu na uzemi rimskeho imperia. Prislusnici obciny podlehali jak po strance svetske, tak i duchovni rade presbyteru (presbyteros - recky starsi), kteri zprostredkovavali spojeni s okolnim svetem - misie, obstaravani predmetu denni potreby, ktere nebyli sami schopni vyrobit a mnohe dalsi aktivity. Radovi clenove byli pokud mozno izolovani od okolniho sveta, vetsinou ale dobrovolne. Vcelku krestanske obce kopirovaly strukturu spolecenstvi esejcu, zidovske sekty, jejimz prislusnikem byl nejspis i Jezis. Kolem prelomu 4. a 5. stoleti ziskavaji v obcich stale vetsi moc biskupove, puvodne hospodarsti predaci (recky episkopos - dohlizitel). Nejmocnejsimi episkopaty byl Rim, Alexandrie a Antiochie. S rozpadem Rimske rise je spojeno i rozdeleni prvotni cirkve - zapad ovladl rimsky biskup na stolci svateho Petra, na vychode rostl vliv patriarchy alexandrijskeho. Tak vznikla cirkev rimskokatolicka a reckokatolicka. Slovo cirkev, ekklesia se obevuje teprve u Aurelia Augustina v jeho stezejnim dile De civitates Dei, tedy o Bozim state. Sv. Augustin definoval cirkev jako armadu Kristovu, ktera bude v Jeho jmenu rozsirovat vsemi prostredky Jeho viru. Byly tedy polozeny zaklady pro stredovekou cirkevni masinerii, ktera zkompromitovala krestanstvi natolik, ze v devatenactem stoleti zacali krestane odstupovat od sve viry. Z tohoto soku se krestanske cirkve dosud nevzpamatovaly. Ale k vlastnimu problemu nutnosti cirkvi. Domnivam se, ze cirkve v soucasne dobe maji stale sve misto ve spolecnosti. Novou ulohu krestanstvi vidim v poskytovani dusevni posily lidem "na dne". Zde si myslim, ze krestanska laska k bliznimu ma stale sve nezastupitelne misto. Jinou problematikou je existence Bozi. Scholastikove dokazali, ze k uspokojivym vysledkum lze dojit ciste rozumovymi cestami (tedy uz zadne Tertullianovo Credo, queia absurdum - Verim, ac to je nesmyslne) a neni treba se uchylovat ke zjevenim, ke kterym se katolicka cirkev, narozdil od pravoslavne stavi znacne rezervovane. Chtel bych upozornit, ze nejvetsi fyzikove, ac ateiste se ke konci sveho zivota stali hluboce vericimi. Pochopitelne, ze pro skutecnou viru je treba byt presvedcen. Pro skutecne vericiho cloveka pak ztraceji cirkve jakykoli vyznam a jsou z jeho pohledu pouhou berlickou pro kolisajici. Dalsi duvod, proc by mely cirkve existovat, vyplyva z jejich svetske podstaty. Kazdy clovek ma potrebu se nekam zaradit (nebo alespon vetsina lidi) a krestanske cirkve (pozor, nikoli sekty, tady je diametralni rozdil) mu to umoznuji. Krestanstvi v modernim svete se tak vraci ke svym pocatkum a domnivam se, ze to tak je dobre. P.S. Odpustte mi ten rozsah a chyby, ale ja jsem to proste napsat musel. Vas oddany Ultimus