Posted By: Kiwi (Kiwi) on 'CZreligion' Title: Re: O krestanstvi Date: Wed Feb 11 19:47:29 1998 > Tahle vec je neco, s cim se nedokazu srovnat sam. Jsem presvedcen > "o pravde Bozi", ale presvedcovat o teto pravde ostatni ? > Presvedcovat nekoho jineho muzu "o sve pravde" (lze to pozorovat u sebe > ;-)). > V tomhle na me pusobi rozpor. Rada bych Te, Honzo, navedla na jiny pohled na duvod krestanskych valek, nezli by mela byt touha nekoho presvedcit o jedne z pravd, na kterych nakonec stejne nic, pro spolecne souziti podstatneho, nezalezi. Jsou pravdy, na kterych zalezi vsechno. Tak napr. je pravda o tom, ze je spravny byt cestny. Pokud jeden tu pravdu neuznava, tak na tom poradne zalezi. Nebo je pravda o tom, ze na sebe nebudeme strilet, pokud nejsme sami ohrozeni. O tehle pravdach druhe lidi presvedcujeme, protoze bez nich se spolu neda zit. A my spolu jednak zit musime, a jednak chceme. Pravdy, na kterych mezi nami nic nezalezi, jsou pravdy k nicemu. Krestanstvi vsak nebylo prijimano jako pravda k nicemu, bez niz je mozne spolu vyzit, ale jako pravda, na ktere stoji svet (Evropa). Dnes je pohled nevericich na krestanstvi jako na jednu z mnoha pravd, mezi nimiz si kazdy muze vybrat. Ale krestanstvi je vnitrne neslucitelne s takovym pohledem. Takovy pohled jej degraduje na _zbytecnou_ pravdu. Krestanstvi totiz uz v samem zakladu je o tom, ze svet stoji a pada s Bozimi principy, a zaroven o tom, ze k temto principum se nelze vztahnout jinak, nezli skrze Bohocloveka, Jezise Krista. Mozna to souvisi i s tim, co uz jsem psala na Vokno2000 o tom, ze krestanstvi neni tutlani si elixirku sam pro sebe. Krestanstvi je neslucitelne s pohledem, ktery dnes na nabozenstvi ve svete panuje, ze je to osobni zalezitost. Proc tomu tak je: protoze krestanstvi si cini narok byt prvnim a poslednim principem jak osobniho zivota kazdeho jednotlivce, co po svete poskakuje, tak kazdeho spolecenstvi. Krestanstvi si cini narok byt pravdou, na ktere _zalezi_, ktera formuje vztahy. S touto krucialni dulezitosti krestanstvi je mozne nesouhlasit jen do te doby, dokud budeme vnitrne presvedceni, ze v sobe obsahuje neco, bez ceho lze spolecne dobre zit. Ale neni mozne chtit po krestanstvi, aby se teto dulezitosti vzdalo, protoze to by pak prestalo byt krestanstvim. Kazdy krestan vidi, ze prebytecnou cast krestanstvi neobsahuje. To, ze to neverici nevidi muze mit z pohledu nestranneho nevericiho tri duvody: budto pripisuje krestanstvi neco navic, co v nem neni, to se pak stava onou prebytecnou casti, anebo nepoznal hloubku krestanstvi, anebo je krestanstvi ve svem zaklade jednou z mnoha zbytecnych pravd, na nichz nic pro spolecny zivot nezalezi. Mozna, ze vam pripada krestanstvi nafoukane, ze by nejradeji vsechno schramstlo, a jinym nabozenstvim a filosofiim nedalo ani kousicek. Krestanstvi by skutecne nejradeji vsechno schramstlo, asi tak jako by matka Tereza nejradeji osatila celou Indii, a co Indii, pokud mozno cely svet. Pro krestana neni vetsich pochyb o tom, ze je dobre osatit cely svet, nezli o tom, ze je treba vsude zvestovat Kristuv kriz. To je zpusobeno tim, co krestan vi. To asi nemuzete pochopit, leda, ze byste sami virou prijali tento kriz a z nej rostli. Toto presvedceni neni neco, co se clovek nauci jako teorii, anebo neco, o cem je presvedcovan propagandou, ale poznani skrze Ducha svateho. Muze to ted vypadat, ze krestanstvi vse mimo svuj ramec demonizuje. Skutecne to tak je, ale pozor!, tomu nesmi byt v zadnem pripade porozumeno tak, ze ostatni filosofie a nabozenstvi jsou vsechny a cele prohlaseny za protibozske. [Ale je k tomu treba dodat, ze zde je protestantska vetev cirkve nejednotna: evangelikalni vetev se stavi k jinym nabozenstvim casto odmitave, take to zhusta plati o tzv. charismatickych spolecenstvich. Naopak katolicka cirkev se na II.Vatikanskem koncilu postavila jinym nabozenstvim, jakoz i k malo nabozenskym lidem, vstricne. Ja se v teto veci i ve svem vykladu zde priklanim k II.V.k.] Jak to tedy, co vlastne krestanstvi odmita? Krestanstvi odmita vse, v cem neni Buh. Ale zahrnuje vse, v cem Buh je. Jako priklad uvedu pribeh knizky, ktera vysla jako preklad z anglictiny, a jmenuje se Brucko. Napsal ji Bruce Olson. Je to autoruv pribeh. Je misionarem v indianskem kmenu v Jizni Americe, ktery je znam svou nebezpecnosti, a cely se obrati na krestanstvi. Puvodne ma ovsem sve (velmi slozite) nabozenstvi. Autor se netaji s tim, ze jej poradne nechape. Jedine, co je, je to, ze je s Bohem, ze s nimi zije, najde tam pritele, a ze se modli, aby jim mohl zvestovat Krista. To se jednou take stane, a tento muz navazuje na jednu z indianskych povesti. Okolnosti, pri kterych k tomu dojde, jsou smrt bratra jednoho z techto lidi mimo uzemi kmenu; tento clovek se snazi najit Boha, kope diru a zoufale rve, protoze kdo zemre mimo uzemi kmenu, se nemuze vratit Domu. Jednou pozdeji o Kristu hovori se svym pritelem, ovsem slovy indianu, a tento pritel Krista oslovi a prozije znovuzrozeni. Potom jednou zase jindy, pri velkem obradu, ten indian hovori ke svym lidem evangelium. A tehdy se obrati cely kmen. Tento misionar indianum nevzal jejich povesti, kdyz poslechl Boha, a sel zit mezi ne. Ale ony zustaly prirozenosti kmenu i nadale. Tento pribeh nam rika dve veci o krestanskem zvestovani. Jednak tu, ze misionar - tise nasloucha Bohu, a podle toho jedna. Nedela to sam ze sveho presvedceni, ale je sam integralni soucasti zvestovani, je sam ten, jehoz Buh vyucuje, potesuje, napomina. Neni otcem nevericich, ale je na jejich urovni. Nema za cil byt jejich ucitelem, ale je jejich bratrem. Nema pravo je poucovat ze sve zasoby znalosti a zkusennosti o Bohu, ale tak jako sam pro sebe chce Bozi ruku, tak ji musi chtit i pro ty, za nimiz je poslan. Smyslem jeho mise neni presvedcovat, ale byt Bohu po ruce, v kazde situaci, byt sam pro sebe i kvuli druhym stale ve stavu poslusnosti vuci Bohu. Druhou veci, kterou tento pribeh ilustruje, je to, ze "Buh funguje", ze takto neni stara identita cloveka ci kmene, ci nabozenstvi, ktera byla od Boha, znicena, ale naopak kontury lidske osobnosti se dale ohranicuji a buduji puvodne Bohem vytycenym smerem. Takto tedy krestanstvi prijima jine nabozenstvi. Krestanstvi je nechce znicit, zrusit, ale ono je uz nyni obsahuje. Jine nabozenstvi casto totiz obsahuje celou kulturu, celou identitu naroda, celou dobu dejin, v nichz pusobil Buh skrze Ducha svateho. Pro Evropu je krestanstvi take kulturou. Ale to, co je esencialnim zakladem krestanstvi, neni evropska kultura, ale poslusnost Bohu a odpusteni v Kristu Jezisi. A ackoli to mozna vypada zidovsky, ci evropsky, kdo hluboce proziva krestanstvi, rozumi, ze krestanstvi je nadkulturni. Nevezme hinduistovi nic, co je v hinduismu z Boha. Naopak to podtrhne. Kiwi. ------------------------------------------------------------------------------- mail: petra.zdanska@jh-inst.cas.cz, page: http://www.jh-inst.cas.cz/hp/zdanska -------------------------------------------------------------------------------