Posted By: AvChatul (AvChatul) on 'CZreligion'
Title:     Re: hry s Bohem
Date:      Thu May 16 14:47:40 1996

> Cau !
> 
> Na to, abych se rozpominala na vsechno, co mi bylo kdy o modlitbe ujasneno,
> nemam dost casu. Tak proto reknu jen to, co me napadlo zrovna po precteni
> vasich postu.
> 
> Myslim, ze Pan Buh by se obesel bez cloveka. Kdyt nas ani nemusel stvorit,
> aby
> byl uplny ve spolecenstvi, cozpak o to, neni sam, vzdyt je trojjediny, nase
> spolecenstvi s Nim i navzajem jsou jen Jeho obrazy, jsou podle Jeho
> Pravzoru.
>
Buh je jeden, a rozhodne neni trojjediny.  A Buh cloveka nemohl nestvorit, 
nebot bez cloveka neni kdo by boha pojmenoval, tak, jako  by nebylo cloveka 
bez boha. Clovek pojmenovava boha Bohem, proto Buh cloveka potrebuje. Buh 
MUSEL stvorit svet, aby stvoril cloveka, aby pojmenoval Boha. Bez stvoreni
by nutne aby nebyl buh.
 
> Presto mam pocit, ze zkratka chce mit s nama spolecenstvi. Mam pocit, ze nas
> 
> neustale vodi

Jo, vodi, obcas i za nos... :-)(
 pred vselijaky zivotni situace a je uzasne zvedavej, co mu k 
> tomu rekneme; pritom uz to ma ovsem cely promysleny predem - nas ma taky
> cely 
> prokouknuty od pocatku dnu az navecnost. Stejne ale dokaze prozit odpovedi a
>
Nemyslim si, ze by tomu tak bylo docela. Ze by buh planoval Shoa ?? Ze 
by to mel promysleny ? Ne... Tim, ze by strpel Shoa by porusil smlouvu
kterou uzavrel s celym narodem.
> reakci sveho ditete, jakoby to snad ani nevedel predem. 
> 
> Mam pocit, ze chce slyset prani cloveka. Protoze touha neni zla, nemusi byt.
> Touhy jsou soucasti cloveka a proto se patri obetovat je Bohu. Jiste se
> patri
> byt pred Bohem uprimny - a neschovat cast sve osobnosti, a tvarit se, jakoby
> nebyla. A prani je dulezita cast osobnosti.
> 
> V Bibli se pise, ze bez uprimnosti to se vztahem k Bohu nejde. Mela jsem v 
> zivote i spatna prani. Mooooc dlouho jsem si velmi zoufala kvuli vrozeny
> vade.
> A modlila jsem se vic jak pulku svyho zivota, aby me Buh uzdravil. "Doslova"
> 
> jsem se s Nim prala, silela jsem, zkousela jsem se modlit a hrat si na 
> spokojenou, pak byt zticha, ... a nejak Ho zlomit, oblafnout, prelstit, 
> donutit, aby mi pomohl. On me uzdravil, ale ne zcela. Tak, aby me nic 
> nebolelo, ale abych zustala postavou takova, jaka jsem prave vubec byt 
> nechtela. V mym zivote to byla spatna touha, ale nemohla jsem s ni nic
> delat.
NA teto touze neshledavam nic spatneho, a myslim si, ze byt tomu naopak, 
bylo by vhodne pozadat o vysetreni na psychiatrii.

> Po tech dlouhych, nekonecnych pokusech zlomit budto Boha nebo sebe, po tech 
> nekonecnych modlitbach za uzdraveni, za silu k uneseni, po zoufalym tichu, 
> kdy cloveku nenapada jiny reseni, nez ze si na nej Buh seredne zasedl,

A co kdyz jo ? Konecne - buh strpel, aby Satan sesal pohromy na Joba. 
Proc, kdyz to fungovalo u Joba, by to nemohlo fungovat u nekoho jineho ?

 po 
> hruze neuspechu ze snahy najit doktora, kterej me bude operovat, ... teprve 
> potom jsem mohla prijmout milost poznani, ze na krase a zdatnosti nemam 
> stavet cenu zivota, ze ji mam stavet na Bozi milosti, na Jeho milovani.
> :-) Proc jsem to napsala? - Abych vyznala, ze uprimnyho Buh ASI FAKT MILUJE
> :-)
> 
> Ahoj,
> Kiwi.

To vsak je fatalismus. Buh nemiluje lidi, kteri trpne cekaji rany osudu,
kteri cekaji az co bude. Konecne, Bible nas o tom poucuje - na pripade 
Jakoba - Israele, a treba Job - ktery trpne prijimal rany az se vzbouril
kdyz uz bylo pozde. Nemyslim si, ze by buh miloval plazily, ale lidi se 
svou vlastni svobodnou vuli.


AvChatul