Posted By: chrudak (Rados z Olomoca) on 'CZreligion'
Title:     zajimave nazory
Date:      Fri May  2 09:19:16 1997

Ahoj,

kdyz uz jsem v tom postovani... tohle me zaujalo. Prekvapilo me zvlaste, ze 
jde o protestantskeho teologa s tak netradicnimi nazory.
Je to formou rozhovoru, takze si budete muset domyslet, co je otazka a co 
odpoved...

------------------------------------------------------------------
Milan Balaban
jmf
Milan Balaban se narodil 3. zari 1929 v rodine evangelickeho kazatele v ceske 
osade Boratin, ktera jako soucast Volynske oblasti
patrila do roku 1939 k Polsku. V letech 1948-1952 studoval Komenskeho 
evangelickou teologickou fakultu v Praze, kde ziskal
doktorat teologie. V obdobi 1952-1974 pusobil jako farar Ceskobratrske cirkve 
evangelicke. V letech 1968-1979 spolupracoval na
ekumenickem prekladu Stareho zakona. Jako jeden z prvnich signataru Charty 77 
byl nucen vystridat radu zamestnani (urednik,
pomocny delnik, uklizec a jina). Soukrome tehdy vyucoval nejen hebrejskemu 
jazyku, ale pri bytovych seminarich sve posluchace
predevsim systematicky seznamoval s hebrejskym myslenim. Po listopadu se v 
roce 1990 habilitoval jako docent filozofie na Filozoficke
fakulte UK v Praze. Od roku 1995 je profesorem Evangelicke teologicke fakulty 
UK, kde vede katedru religionistiky. Z rady jeho
publikaci uvedme alespon Hebrejske mysleni (1993, puvodne vychazelo v 
samizdatu), Vira - nebo osud (1993), Bojovnici a trpitele
(1994). Posledni vydana Balabanova kniha Hebrejske clovekoslovi (1996) je 
shrnutim jeho prispevku k rozvoji hebrejskemu mysleni
uvnitr ceske krestanske ekumeny. jmf 


Buh nedli v nedostupnych vysinach
Stojime nejenom na prahu noveho tisicileti, ale i na prahu myslenkovem, tvrdi 
Milan Balaban
Josef Mlejnek
Starozakonnik profesor MILAN BALABAN (1929) prednasiv soucasne dobe na 
Evangelicke bohoslovecke fakulte UK v Praze.
Nedavno mu v nakladatelstvi Herrmann a synove vysla kniha Hebrejske 
clovekoslovi. Autor v ni navazuje na sve predchozi texty, v
nichz se vetsinou zabyva fenomenem hebrejskeho mysleni. Josef Mlejnek o LN Co 
podnitilo vas zajem o Stary zakon a vubec o
zidovstvi? Zajem o zidovstvi prisel az pozdeji. Uz na gymnaziu jsem stihl 
precist zakladni exegeticke a systematicke spisy. Zakotveni ve
starozakonnim poselstvi se u mne prohloubilo behem meho studia na evangelicke 
teologicke fakulte. Zajimal jsem se o filologicke
problemy, ale pozdeji se muj zajem prenesl na otazky obec nejsi a postupne 
jsem zacal rozvijet to, cemu se v Evrope rika hebrejske
mysleni. Uvedomil jsem si, ze existuje dvoji druh mysleni - hebrejske a 
recke. o LN Jaky je mezi nimi teologicky rozdil? Hebrejske
mysleni se nejen od reckeho, ale i od evropskeho pohanskeho mysleni lisi v 
otazce Boha tim, ze je dynamicke, neustale se rozvijejici. To,
ze Buh jest, jeste mnoho neznamena, nebot jde o takzvany sberny pojem. Je to 
kos, do ktereho si kazdy vklada cokoliv. Zde vsak jde o
biblickeho Boha, ktery je ve treti kapitole 2. knihy Mojzisovy nazyvan EHJE 
ASER EHJE: jsem, ktery jsem, nebo jsem, ktery budu,
nebo budu, ktery budu. Je to Buh, ktery neni pouze objektem naseho mysleni, 
ale jeho subjektem. Je to Buh, ktery se solidarizoval s
hebrejskymi otroky v Egypte, tedy Buh, ktery sestupuje dolu. V Hebrejske 
bibli je mnoho vyprave cich, tzv. narativnich latek, kde se
pouziva antropomorfismu a antropopatismu, v nichz se o Bohu hovori tak, jako 
by byl clovek. o LN To ovsem nelze chapat jinak nez
analogicky... Biblicke mysleni je analogicke. Proti vytkam radobyosvicencu 
musim rici, ze ani nemame jinou moznost. Dokonce i
pojmove filozoficke mysleni ma sve koreny v metaforach. Samozrejme, musime 
cinit rozdil mezi pohanskym chapanim bohu a bozstev,
kde antropomorfni polozka byla velmi silna a nekdy splyvala s veci samou. V 
biblickem svete je tomu jinak. Clovek je osloven, je vyslan
- jako sveho casu Mojzis - k urcitemu, zcela konkretnimu ukolu. Tohoto ukolu 
se boji, vzpira se, jako tehdy i Mojzis. Ale je poslan k
tem, kteri jsou dole, kteri dej se co dej vy zaduji solidaritu. o LN Zajem o 
zidovstvi se u vas dostavil pozdeji. Kteri zidovsti myslitele vas
nejvice oslovili? Martin Buber a Emmanuel Levinas. Zvlaste Levinas je 
vyznamny durazem na toho druheho. Svou vlastni identitu
neziskam tim, ze se ztotoznuji sam se sebou, nebo ze se snazim proniknout sam 
k sobe, coz je podle Levinase scesti. Ziskam ji naopak
tim, ze se nalezam v tom druhem. Na rozdil od Buberova pojeti je mi ten druhy 
podle Levinase nadrazen. Neni mi nadrazen jako nejaka
obecna kategorie - to by byla iluze nybrz v konkretnim okamziku, kdy hledim 
do jeho tvare a vim, ze je to sam Buh, ktery nyni ke mne
prichazi. Je to Buh, ktery je v nouzi. Prevrat naznaceny Levinasem spociva v 
tom, ze Buh neni predevsim nekde nahore v nam
nedostupnych vysinach, nybrz ze je velice blizko - je v cloveku, ktery je v 
nouzi. o LN Jake misto zaujima v teto perspektive Jezis?
Jezisem vrcholi cela rada znamych a neznamych proroku - v nem se blizkost 
Bohu a respekt k Bohu skloubily v jedinecny tvar. Jezis sam
nechtel byt uctivan - to vyplyva z cele rady novozakonnich mist. Rika o sobe: 
Ja jsem ta cesta, to znamena pohyb, proces, stadia, jimiz
clovek prochazi, a videni cile. Studujeme-li Jezise, jeho pristup, jeho 
zidovske vyhledy a nadeje, potom se velmi divime, ze krestanstvi
vypada po staletich tak, jak vypada. Jsem si jist, ze jeho puvodni mysleni, 
ktere lze zcela uspesne rekonstruovat, bylo mnohem prostsi.
Nepouzivalo kategorii, ktere predpokladaji filozoficke skoleni. Kazani na 
hore muze i dnes vyslechnout kdokoli - i ateista. Slysili vsak
lide, ze Jezis je na jedne strane Buh, na druhe strane clovek, ze existoval 
davno pred stvorenim sveta a ze byl do tohoto sveta vyslan na
kratky cas a pote opet do toho sveho vlastniho sveta vystoupil, potom jde o 
spekulace. Proto dnes take nekteri teologove pouzivaji
radeji jinych obrazu a tvrdi, ze Jezis byl podobenstvim Boha. Ja rikam, ze to 
byl clovek Bohem poslany, Bohem zmocneny, v nemz byla
Bozi sila pritomna jedinecnym a konkretnim zpusobem. o LN Teologie Vteleni - 
nebo presneji Boziho vlidsteni ovsem Jezise nikdy
nechapala jako bytost, ktera vpadla mezi nas a ktera diky svemu bozstvi mela 
pred nami naskok v tom smyslu, ze vedela vsechno
predem... Jde vsak o to, aby lidska rec cirkve byla vsem konkretne 
srozumitelna. Proto mohl apostol Pavel rici, ze mluvi k Rekum jako
Rek a k Zidum jako Zid. Coz se da jeste rozsirit: k ateistum jako ateista a k 
agnostikum jako agnostik. To neni zrada na veci, ale naopak
jeji podtrzeni, duraz na vlastni esenci evangelijniho podani. Jazyky a zpusob 
vyjadrovani - to je neco, co se meni a bude se menit.
Pokousim se promyslet stara cirkevni dogmata hebrejskym zpusobem. Bozi syn 
neni bozska osoba v substancialnim smyslu, ale ten,
ktery je Bohu blizko. Kategorie synovstvi, hebrejsky ben, znamena jsem blizko 
zdroji zivota, ktery nazyvame Buh. I samo slovo Buh
musime revidovat studiem, analyzami a meditacemi na zaklade Stareho a Noveho 
zakona. o LN Jestlize Jezis nespadl z nebe jako nejaky
homunkulus nebo theonkulus, ktery vsechno vi predem, naskyta se otazka, 
stalli by Bohu svet za stvoreni, kdyby vsechno vedel predem i
on sam? To si uvedomovali uz nekteri cirkevni otcove, jako napriklad 
Tatianos, ktery ani stvoreni sveta nevyklada mechanickym
zpusobem, ze by se jakasi mimozemska bozska osoba jednoho dne rozhodla ucinit 
krasohledny experiment sveta. Podle Tatiana bylo
Bohu smutno, kdyz byl sam. Je to samozrejme metafora, ale metafora 
vynikajici. Skutecnost, ze se Jezis ucil, muzeme s velkou
opatrnosti, ale dusledne aplikovat na samotne pojeti Boha. Buh neni jen 
odevzdy navzdy, ale je to pro nas ten, jenz vychazi sam ze sebe.
Buh sam je exodus, nebo presneji, je to ten, kdo exodus iniciuje. To je 
dulezite i pro sociologii a psychologii. Buh, ktery nevychazi sam
ze sebe, neni uzitecny, ale neni uzitecny ani sobe samemu. o LN Jak si 
vysvetlujete fenomen zvany krestansky antisemitismus?
Antisemitismus byl a take stale jeste do znacne miry je v krestanske cirkvi 
domovem. Je temer udesne, uvedomimeli si, ze vetsina
velkych cirkevnich postav i myslitelu byla zamerena, neli orientovana, 
antijudaisticky. Uz veliky Aurelius Augustinus, ale take Ambrosius,
ktery ho prijimal do krestanske obce. Nemluve o Chrysostomovi, jehoz nektere 
vyroky se podobaji vyrokum nacistu. o LN Vyjimku
prece netvoril ani Jeronym, autor prekladu Pisma do latiny, ktery umel 
hebrejsky... Pritom bez pomoci hebrejstiny a ve starozakonnim
svete zakotvenych muzu by nikdy svuj velkolepy a krasny preklad Bible 
neuskutecnil. Antisemitismus nema dnes - alespon u nas -
hrubou podobu, ale ma mnoho jinych, subtilnejsich podob. Pronikl nejen do 
okraju krestanskeho mysleni, ale primo do jeho centra. Tim
nemyslim ridici centrum, ale jeho christologii, uceni o Kristu jako 
Spasiteli. To, kdyz krestan vyzaduje na zidovi, aby se nutne prizpusobil
krestanskemu uceni, jinak by nemohl byt spasen. Takovy krestan se do pousti 
nemravnosti - zide pritom krestany k nicemu podobnemu
nenuti. Rikaji: Ano, vy mate sveho Spasitele, ale nechtejte po nas, abychom 
ztotoznili Mesiase a vsechno, co s nim souvisi, s Jezisem z
Nazaretu. Zde se cesty rozchazeji. o LN Je to definitivni distance nebo je 
ten odstup jenom historicky podmineny? Mam za to, ze obe
cesty - zidovska a krestanska - jsou dulezite a ze bychom meli sledovat 
jejich soubeh. Rozdil mezi zidovstvim a krestanstvim nespociva
predevsim v otazce Mesiase. Podle meho soudu je mezi krestanstvim a 
zidovstvim jediny podstatny rozdil, ktery spociva ve svobode od
tzv. halach, tedy od velkeho mnozstvi konkretnich prikazu. Ale ani toto neni 
nutne vyjadrovat v konfrontacnim duchu. o LN Nedavno
jste kolebku krestanske viry navstivil... Kde jste se citil nejvice doma? Z 
mist, jez jsem navstivil, bych se chtel zminit o Kafarnaum. Je to
misto, kde se zachoval prostor, na nemz kdysi stala synagoga, v niz Jezis 
vykladal Pismo. Nynejsi stavba pochazi ze 4. stoleti, ale cely
pudorys je puvodni. Uvedomil jsem si, ze zde je vlastni Jezisovo rodiste. 
Betlem je jeho ideove rodiste - kvuli tomu, ze bylo zapotrebi
zduraznit kontinuitu mezi Jezisem z Nazaretu a odkazem krale Davida. Nazaret 
je jeho rodiste historicke, ale vime, ze nekde se narodit
jeste neznamena byt tam doma. Skutecne mezi svymi byl Jezis prave v 
Kafarnaum. Tam ziskal sve ucedniky.To, co je v Novem zakone
stylizovano jako jednorazova akce, v niz Jezis slovy Pojd za mnou povolal 
apostoly, si ja predstavuji historicteji. Podle me predstavy
Jezis dlouho pobyval v Kafarnaum a setkaval se s priznivci, kterych tu mel 
vice nez kde jinde. A nakonec se rozhodl povolat si prave z
tohoto okruhu v blizkosti Genezaretskeho jezera zvestovatele, kteri by zpravu 
o Bozim kralovstvi prenesli do sirsiho okoli. o LN Pouze
do okoli hebrejskeho nebo take jinam? Nejdrive do hebrejskeho, ale hned od 
pocatku tu existoval take presah Jezis sam nekterymi
svymi uzdravovatelskymi skutky prekrocil hranici mezi Izraelem a neIzraelem. 
Uzdravil Syrofenicanku a dal se ji poucit. Jezis by se sam
mozna omezil pouze na zidovsky okruh, ale vira te zeny v nem najednou 
otevrela vedomi, ze jeho poselstvi je sirsi a ze hranic nezna.
Nebylo to nic vseobecneho, daneho predem. Byla to zkusenost, na kterou Jezis 
citlive, primo genialne reagoval. o LN Jaky jste mel
celkovy dojem z cesty do Izraele? Mohu rici, ze od zacatku do konce jsem mel 
pocit, ze prave toto mi dosud schazelo. Ze toto je moje
zeme, ze toje - pleonasticky receno - moje vlastni vlast. Nejen proto, ze 
jsem mista, o nichz se hovori v Bibli, videl na vlastni oci. Pocitil
jsem i genia loci. Duch, sila ideji je zde v jistem smyslu spojena s urcitymi 
konkretnimi misty. o LN Setkal jste se s konkretizaci svych
predstav o Svate zemi i mezi lidmi? Bydleli jsme v jakemsi 
zidovskokrestanskem kibucu v severni Galileji, ktery se jmenuje Nes Amim -
cesky Znameni narodu. Tuto obec zalozili po dohode s izraelskou vladou 
Evropane - Holandane, Nemci, pozdeji Anglicane. Pestuji tam
v obrovskem mnozstvi ruze. Zde dokazali take vyvodit dusledky ze vsech 
nepravych antagonismu. Sokujici pro me byloa stale o tom
premyslim - ze kostel, v nemz se shromazduji evangelici, katolici a zcasti 
take zide, nemel kriz. Oduvodneni znelo: kriz sehral v dejinach
cirkve negativni ulohu, ve jmenu krize byly posilany tisice jinovercu na 
smrt. Mistni kostel nema ani zvon zvonu se pouzivalo pri inkvizici,
ale i pri oslavach vsech udajnych vitezstvi cirkve. Samozrejme, neni to 
navod, aby se podobne vse revidovalo i jinde. My protestante jiz
temer nepouzivame znameni kalicha, ktere bylo historicky podminene, ale 
pouzivame prave krize. Kriz sam je vsak jakoustredni znameni
tolik zakrvaven, ze musime byt velice opatrni a branit ho pred profanaci. 
Musime si uvedomit, ze kriz je puvodne popravci nastroj. Nosili
nekdo na krku kriz, mel by vedet, co dela. Pred dvema tisici lety na nem 
visela spasa sveta. o LN Jak se divate na vyvoj dialogu
krestanu se zidy a zidu s krestany v poslednich letech? Zmenilo se neco 
podstatneho? Je nutne konstatovat, ze vzajemny dialog nenabral
dosud takove obratky, jake by mohl a mel mit. Musime bohuzel konstatovat, ze 
dialog ve vlastnim smyslu zapocal az po soa, po
likvidacimilionu Zidu. Teprve potomsi krestanska cirkev uvedomila, ze 
existuje jakasi mez. Vnimavejsi myslitele a osobnosti dokonce
zvazovali a zvazuji nasi vinu. A dochazeji k zaveru, ze tzv. holocaust neboli 
celopal (zapalna obet) nevznikl jako nahle obludne preruseni
evropskych a svetovych dejin. Je to spis vysledek cele rady 
antijudaistickych, antisemitskych prvku a cinitelu, ktere v celkovem zretezeni
v jedne etape, v jedne zemi a v jednom obdobi vyvrcholily genocidou. Mam za 
to, ze dialog mezi zidy a krestany se u nas rozviji dost
pomalu. A nejsem si zcela jist, nenili urcita chyba take na zidovske strane. 
Na to se vsak jako krestane nemuzeme vymlouvat. o LN Jake
misto maji v ekumenicke perspektive ostatni svetova nabozenstvi? V dnesni 
dobe stojime pred otazkami, ktere si jeste pred nekolika
desitkami let lide - a to ani renomovani teologove - nekladli. Je to podobna 
situace, jako kdyz evropsky clovek poznal, ze neplati
geocentricky system, ale ze jsme soucasti soustavy mnohem vetsi. Existuje tu 
zidovstvi, krestanstvi a islam - nabozenstvi, ktera vyrustaji
ze stejneho korene starozakonni zvesti. Islam pokladamza skutecne teisticke 
nabozenstvi, ktere vyrostlo z autentickych korenu a z
pravych pohnutek. Neco jineho je vyvoj uvnitr jednotlivych komunit. 
Krestanska a islamska se dopoustely ve svych dejinach
nejruznejsich zlocinu, genocid a vrazd, nejruznejsich podob inkvizice a 
vytesnovani cloveka z jeho vlastni mysli. o LN Muze se vsak
ekumenismus vztahovat pouze na monoteisticka nabozenstvi? Nase vstricnost se 
pochopitelne tyka i buddhismu, hinduismu nebo jinych
dalnevychodnich soustav, jako je taoismus a konfucianismus. Tyto soustavy 
vsak neznaji Boha personalniho charakteru nebo neznaji
Boha vubec - clovek je svym vlastnim spasitelem. Ale nedorozumeni casto 
vyplyvaji z nasi evropske interpretace. Nejsme dost dobre
schopni adekvatne interpretovat vychodni nauky prave proto, ze jsou nam 
dejinne cizi. My jsme jinde, v krestanske Evrope. Ale pri
blizsim zkoumani muzeme i zde nalezt radu stycnych bodu, jimiz jsou zvlaste 
meditace, koncentrace, ucta ke vsemu zi vemu, ahinsa
neboli neodporovani zlu. o LN Inspirujici by pro nas mohla byt i jista 
elementarni kosmicka zboznost pohanu z Dalneho vychodu... Z ni
vyplyva vedomi, ze nejsme jenom cleny lidske spolecnosti, ale ze stojime v 
sirem kosmu, ktery neni pro nas velicinou, jez by se nas
netykala, nebo nam byla prilis vzdalena, ale necim, co ma sve prsty, co se 
nas dotyka a s cim se musime vyrovnavat. Jsme totiz skutecne
svetoobcany, kosmopolity v doslovnem smyslu toho slova. To jsme si jako 
krestane casto neuvedomovali. Nyni vsak musime pocitat s
tim, ze jsme odpovedni nejen za jednotliveho cloveka a za jednotlive 
komunity, ale za prirodni stav sveta i za svet vubec. Proto se mi
zda, ze stojime nejen na prahu noveho stoleti a tisicileti, ale i na prahu 
noetickem, myslenkovem. Bude to stat velke usili, mnoho slz a
potu, mnoho myslenkove a pojmotvorne vynalezavosti, abychom poznali, ze se 
nachazime - at uz jsme te ci one viry - skutecne na jedne
lodi...  
-------------------------------------

Zvlaste pohled na Jezise Krista mi prijde zajimavy...

Mejte se.
chrudak (bhakta before crash)
rados@mail.kolej.mff.cuni.cz

Search the boards