Posted By: chrudak (Rados z Olomoca) on 'CZreligion' Title: zajimave nazory Date: Fri May 2 09:19:16 1997 Ahoj, kdyz uz jsem v tom postovani... tohle me zaujalo. Prekvapilo me zvlaste, ze jde o protestantskeho teologa s tak netradicnimi nazory. Je to formou rozhovoru, takze si budete muset domyslet, co je otazka a co odpoved... ------------------------------------------------------------------ Milan Balaban jmf Milan Balaban se narodil 3. zari 1929 v rodine evangelickeho kazatele v ceske osade Boratin, ktera jako soucast Volynske oblasti patrila do roku 1939 k Polsku. V letech 1948-1952 studoval Komenskeho evangelickou teologickou fakultu v Praze, kde ziskal doktorat teologie. V obdobi 1952-1974 pusobil jako farar Ceskobratrske cirkve evangelicke. V letech 1968-1979 spolupracoval na ekumenickem prekladu Stareho zakona. Jako jeden z prvnich signataru Charty 77 byl nucen vystridat radu zamestnani (urednik, pomocny delnik, uklizec a jina). Soukrome tehdy vyucoval nejen hebrejskemu jazyku, ale pri bytovych seminarich sve posluchace predevsim systematicky seznamoval s hebrejskym myslenim. Po listopadu se v roce 1990 habilitoval jako docent filozofie na Filozoficke fakulte UK v Praze. Od roku 1995 je profesorem Evangelicke teologicke fakulty UK, kde vede katedru religionistiky. Z rady jeho publikaci uvedme alespon Hebrejske mysleni (1993, puvodne vychazelo v samizdatu), Vira - nebo osud (1993), Bojovnici a trpitele (1994). Posledni vydana Balabanova kniha Hebrejske clovekoslovi (1996) je shrnutim jeho prispevku k rozvoji hebrejskemu mysleni uvnitr ceske krestanske ekumeny. jmf Buh nedli v nedostupnych vysinach Stojime nejenom na prahu noveho tisicileti, ale i na prahu myslenkovem, tvrdi Milan Balaban Josef Mlejnek Starozakonnik profesor MILAN BALABAN (1929) prednasiv soucasne dobe na Evangelicke bohoslovecke fakulte UK v Praze. Nedavno mu v nakladatelstvi Herrmann a synove vysla kniha Hebrejske clovekoslovi. Autor v ni navazuje na sve predchozi texty, v nichz se vetsinou zabyva fenomenem hebrejskeho mysleni. Josef Mlejnek o LN Co podnitilo vas zajem o Stary zakon a vubec o zidovstvi? Zajem o zidovstvi prisel az pozdeji. Uz na gymnaziu jsem stihl precist zakladni exegeticke a systematicke spisy. Zakotveni ve starozakonnim poselstvi se u mne prohloubilo behem meho studia na evangelicke teologicke fakulte. Zajimal jsem se o filologicke problemy, ale pozdeji se muj zajem prenesl na otazky obec nejsi a postupne jsem zacal rozvijet to, cemu se v Evrope rika hebrejske mysleni. Uvedomil jsem si, ze existuje dvoji druh mysleni - hebrejske a recke. o LN Jaky je mezi nimi teologicky rozdil? Hebrejske mysleni se nejen od reckeho, ale i od evropskeho pohanskeho mysleni lisi v otazce Boha tim, ze je dynamicke, neustale se rozvijejici. To, ze Buh jest, jeste mnoho neznamena, nebot jde o takzvany sberny pojem. Je to kos, do ktereho si kazdy vklada cokoliv. Zde vsak jde o biblickeho Boha, ktery je ve treti kapitole 2. knihy Mojzisovy nazyvan EHJE ASER EHJE: jsem, ktery jsem, nebo jsem, ktery budu, nebo budu, ktery budu. Je to Buh, ktery neni pouze objektem naseho mysleni, ale jeho subjektem. Je to Buh, ktery se solidarizoval s hebrejskymi otroky v Egypte, tedy Buh, ktery sestupuje dolu. V Hebrejske bibli je mnoho vyprave cich, tzv. narativnich latek, kde se pouziva antropomorfismu a antropopatismu, v nichz se o Bohu hovori tak, jako by byl clovek. o LN To ovsem nelze chapat jinak nez analogicky... Biblicke mysleni je analogicke. Proti vytkam radobyosvicencu musim rici, ze ani nemame jinou moznost. Dokonce i pojmove filozoficke mysleni ma sve koreny v metaforach. Samozrejme, musime cinit rozdil mezi pohanskym chapanim bohu a bozstev, kde antropomorfni polozka byla velmi silna a nekdy splyvala s veci samou. V biblickem svete je tomu jinak. Clovek je osloven, je vyslan - jako sveho casu Mojzis - k urcitemu, zcela konkretnimu ukolu. Tohoto ukolu se boji, vzpira se, jako tehdy i Mojzis. Ale je poslan k tem, kteri jsou dole, kteri dej se co dej vy zaduji solidaritu. o LN Zajem o zidovstvi se u vas dostavil pozdeji. Kteri zidovsti myslitele vas nejvice oslovili? Martin Buber a Emmanuel Levinas. Zvlaste Levinas je vyznamny durazem na toho druheho. Svou vlastni identitu neziskam tim, ze se ztotoznuji sam se sebou, nebo ze se snazim proniknout sam k sobe, coz je podle Levinase scesti. Ziskam ji naopak tim, ze se nalezam v tom druhem. Na rozdil od Buberova pojeti je mi ten druhy podle Levinase nadrazen. Neni mi nadrazen jako nejaka obecna kategorie - to by byla iluze nybrz v konkretnim okamziku, kdy hledim do jeho tvare a vim, ze je to sam Buh, ktery nyni ke mne prichazi. Je to Buh, ktery je v nouzi. Prevrat naznaceny Levinasem spociva v tom, ze Buh neni predevsim nekde nahore v nam nedostupnych vysinach, nybrz ze je velice blizko - je v cloveku, ktery je v nouzi. o LN Jake misto zaujima v teto perspektive Jezis? Jezisem vrcholi cela rada znamych a neznamych proroku - v nem se blizkost Bohu a respekt k Bohu skloubily v jedinecny tvar. Jezis sam nechtel byt uctivan - to vyplyva z cele rady novozakonnich mist. Rika o sobe: Ja jsem ta cesta, to znamena pohyb, proces, stadia, jimiz clovek prochazi, a videni cile. Studujeme-li Jezise, jeho pristup, jeho zidovske vyhledy a nadeje, potom se velmi divime, ze krestanstvi vypada po staletich tak, jak vypada. Jsem si jist, ze jeho puvodni mysleni, ktere lze zcela uspesne rekonstruovat, bylo mnohem prostsi. Nepouzivalo kategorii, ktere predpokladaji filozoficke skoleni. Kazani na hore muze i dnes vyslechnout kdokoli - i ateista. Slysili vsak lide, ze Jezis je na jedne strane Buh, na druhe strane clovek, ze existoval davno pred stvorenim sveta a ze byl do tohoto sveta vyslan na kratky cas a pote opet do toho sveho vlastniho sveta vystoupil, potom jde o spekulace. Proto dnes take nekteri teologove pouzivaji radeji jinych obrazu a tvrdi, ze Jezis byl podobenstvim Boha. Ja rikam, ze to byl clovek Bohem poslany, Bohem zmocneny, v nemz byla Bozi sila pritomna jedinecnym a konkretnim zpusobem. o LN Teologie Vteleni - nebo presneji Boziho vlidsteni ovsem Jezise nikdy nechapala jako bytost, ktera vpadla mezi nas a ktera diky svemu bozstvi mela pred nami naskok v tom smyslu, ze vedela vsechno predem... Jde vsak o to, aby lidska rec cirkve byla vsem konkretne srozumitelna. Proto mohl apostol Pavel rici, ze mluvi k Rekum jako Rek a k Zidum jako Zid. Coz se da jeste rozsirit: k ateistum jako ateista a k agnostikum jako agnostik. To neni zrada na veci, ale naopak jeji podtrzeni, duraz na vlastni esenci evangelijniho podani. Jazyky a zpusob vyjadrovani - to je neco, co se meni a bude se menit. Pokousim se promyslet stara cirkevni dogmata hebrejskym zpusobem. Bozi syn neni bozska osoba v substancialnim smyslu, ale ten, ktery je Bohu blizko. Kategorie synovstvi, hebrejsky ben, znamena jsem blizko zdroji zivota, ktery nazyvame Buh. I samo slovo Buh musime revidovat studiem, analyzami a meditacemi na zaklade Stareho a Noveho zakona. o LN Jestlize Jezis nespadl z nebe jako nejaky homunkulus nebo theonkulus, ktery vsechno vi predem, naskyta se otazka, stalli by Bohu svet za stvoreni, kdyby vsechno vedel predem i on sam? To si uvedomovali uz nekteri cirkevni otcove, jako napriklad Tatianos, ktery ani stvoreni sveta nevyklada mechanickym zpusobem, ze by se jakasi mimozemska bozska osoba jednoho dne rozhodla ucinit krasohledny experiment sveta. Podle Tatiana bylo Bohu smutno, kdyz byl sam. Je to samozrejme metafora, ale metafora vynikajici. Skutecnost, ze se Jezis ucil, muzeme s velkou opatrnosti, ale dusledne aplikovat na samotne pojeti Boha. Buh neni jen odevzdy navzdy, ale je to pro nas ten, jenz vychazi sam ze sebe. Buh sam je exodus, nebo presneji, je to ten, kdo exodus iniciuje. To je dulezite i pro sociologii a psychologii. Buh, ktery nevychazi sam ze sebe, neni uzitecny, ale neni uzitecny ani sobe samemu. o LN Jak si vysvetlujete fenomen zvany krestansky antisemitismus? Antisemitismus byl a take stale jeste do znacne miry je v krestanske cirkvi domovem. Je temer udesne, uvedomimeli si, ze vetsina velkych cirkevnich postav i myslitelu byla zamerena, neli orientovana, antijudaisticky. Uz veliky Aurelius Augustinus, ale take Ambrosius, ktery ho prijimal do krestanske obce. Nemluve o Chrysostomovi, jehoz nektere vyroky se podobaji vyrokum nacistu. o LN Vyjimku prece netvoril ani Jeronym, autor prekladu Pisma do latiny, ktery umel hebrejsky... Pritom bez pomoci hebrejstiny a ve starozakonnim svete zakotvenych muzu by nikdy svuj velkolepy a krasny preklad Bible neuskutecnil. Antisemitismus nema dnes - alespon u nas - hrubou podobu, ale ma mnoho jinych, subtilnejsich podob. Pronikl nejen do okraju krestanskeho mysleni, ale primo do jeho centra. Tim nemyslim ridici centrum, ale jeho christologii, uceni o Kristu jako Spasiteli. To, kdyz krestan vyzaduje na zidovi, aby se nutne prizpusobil krestanskemu uceni, jinak by nemohl byt spasen. Takovy krestan se do pousti nemravnosti - zide pritom krestany k nicemu podobnemu nenuti. Rikaji: Ano, vy mate sveho Spasitele, ale nechtejte po nas, abychom ztotoznili Mesiase a vsechno, co s nim souvisi, s Jezisem z Nazaretu. Zde se cesty rozchazeji. o LN Je to definitivni distance nebo je ten odstup jenom historicky podmineny? Mam za to, ze obe cesty - zidovska a krestanska - jsou dulezite a ze bychom meli sledovat jejich soubeh. Rozdil mezi zidovstvim a krestanstvim nespociva predevsim v otazce Mesiase. Podle meho soudu je mezi krestanstvim a zidovstvim jediny podstatny rozdil, ktery spociva ve svobode od tzv. halach, tedy od velkeho mnozstvi konkretnich prikazu. Ale ani toto neni nutne vyjadrovat v konfrontacnim duchu. o LN Nedavno jste kolebku krestanske viry navstivil... Kde jste se citil nejvice doma? Z mist, jez jsem navstivil, bych se chtel zminit o Kafarnaum. Je to misto, kde se zachoval prostor, na nemz kdysi stala synagoga, v niz Jezis vykladal Pismo. Nynejsi stavba pochazi ze 4. stoleti, ale cely pudorys je puvodni. Uvedomil jsem si, ze zde je vlastni Jezisovo rodiste. Betlem je jeho ideove rodiste - kvuli tomu, ze bylo zapotrebi zduraznit kontinuitu mezi Jezisem z Nazaretu a odkazem krale Davida. Nazaret je jeho rodiste historicke, ale vime, ze nekde se narodit jeste neznamena byt tam doma. Skutecne mezi svymi byl Jezis prave v Kafarnaum. Tam ziskal sve ucedniky.To, co je v Novem zakone stylizovano jako jednorazova akce, v niz Jezis slovy Pojd za mnou povolal apostoly, si ja predstavuji historicteji. Podle me predstavy Jezis dlouho pobyval v Kafarnaum a setkaval se s priznivci, kterych tu mel vice nez kde jinde. A nakonec se rozhodl povolat si prave z tohoto okruhu v blizkosti Genezaretskeho jezera zvestovatele, kteri by zpravu o Bozim kralovstvi prenesli do sirsiho okoli. o LN Pouze do okoli hebrejskeho nebo take jinam? Nejdrive do hebrejskeho, ale hned od pocatku tu existoval take presah Jezis sam nekterymi svymi uzdravovatelskymi skutky prekrocil hranici mezi Izraelem a neIzraelem. Uzdravil Syrofenicanku a dal se ji poucit. Jezis by se sam mozna omezil pouze na zidovsky okruh, ale vira te zeny v nem najednou otevrela vedomi, ze jeho poselstvi je sirsi a ze hranic nezna. Nebylo to nic vseobecneho, daneho predem. Byla to zkusenost, na kterou Jezis citlive, primo genialne reagoval. o LN Jaky jste mel celkovy dojem z cesty do Izraele? Mohu rici, ze od zacatku do konce jsem mel pocit, ze prave toto mi dosud schazelo. Ze toto je moje zeme, ze toje - pleonasticky receno - moje vlastni vlast. Nejen proto, ze jsem mista, o nichz se hovori v Bibli, videl na vlastni oci. Pocitil jsem i genia loci. Duch, sila ideji je zde v jistem smyslu spojena s urcitymi konkretnimi misty. o LN Setkal jste se s konkretizaci svych predstav o Svate zemi i mezi lidmi? Bydleli jsme v jakemsi zidovskokrestanskem kibucu v severni Galileji, ktery se jmenuje Nes Amim - cesky Znameni narodu. Tuto obec zalozili po dohode s izraelskou vladou Evropane - Holandane, Nemci, pozdeji Anglicane. Pestuji tam v obrovskem mnozstvi ruze. Zde dokazali take vyvodit dusledky ze vsech nepravych antagonismu. Sokujici pro me byloa stale o tom premyslim - ze kostel, v nemz se shromazduji evangelici, katolici a zcasti take zide, nemel kriz. Oduvodneni znelo: kriz sehral v dejinach cirkve negativni ulohu, ve jmenu krize byly posilany tisice jinovercu na smrt. Mistni kostel nema ani zvon zvonu se pouzivalo pri inkvizici, ale i pri oslavach vsech udajnych vitezstvi cirkve. Samozrejme, neni to navod, aby se podobne vse revidovalo i jinde. My protestante jiz temer nepouzivame znameni kalicha, ktere bylo historicky podminene, ale pouzivame prave krize. Kriz sam je vsak jakoustredni znameni tolik zakrvaven, ze musime byt velice opatrni a branit ho pred profanaci. Musime si uvedomit, ze kriz je puvodne popravci nastroj. Nosili nekdo na krku kriz, mel by vedet, co dela. Pred dvema tisici lety na nem visela spasa sveta. o LN Jak se divate na vyvoj dialogu krestanu se zidy a zidu s krestany v poslednich letech? Zmenilo se neco podstatneho? Je nutne konstatovat, ze vzajemny dialog nenabral dosud takove obratky, jake by mohl a mel mit. Musime bohuzel konstatovat, ze dialog ve vlastnim smyslu zapocal az po soa, po likvidacimilionu Zidu. Teprve potomsi krestanska cirkev uvedomila, ze existuje jakasi mez. Vnimavejsi myslitele a osobnosti dokonce zvazovali a zvazuji nasi vinu. A dochazeji k zaveru, ze tzv. holocaust neboli celopal (zapalna obet) nevznikl jako nahle obludne preruseni evropskych a svetovych dejin. Je to spis vysledek cele rady antijudaistickych, antisemitskych prvku a cinitelu, ktere v celkovem zretezeni v jedne etape, v jedne zemi a v jednom obdobi vyvrcholily genocidou. Mam za to, ze dialog mezi zidy a krestany se u nas rozviji dost pomalu. A nejsem si zcela jist, nenili urcita chyba take na zidovske strane. Na to se vsak jako krestane nemuzeme vymlouvat. o LN Jake misto maji v ekumenicke perspektive ostatni svetova nabozenstvi? V dnesni dobe stojime pred otazkami, ktere si jeste pred nekolika desitkami let lide - a to ani renomovani teologove - nekladli. Je to podobna situace, jako kdyz evropsky clovek poznal, ze neplati geocentricky system, ale ze jsme soucasti soustavy mnohem vetsi. Existuje tu zidovstvi, krestanstvi a islam - nabozenstvi, ktera vyrustaji ze stejneho korene starozakonni zvesti. Islam pokladamza skutecne teisticke nabozenstvi, ktere vyrostlo z autentickych korenu a z pravych pohnutek. Neco jineho je vyvoj uvnitr jednotlivych komunit. Krestanska a islamska se dopoustely ve svych dejinach nejruznejsich zlocinu, genocid a vrazd, nejruznejsich podob inkvizice a vytesnovani cloveka z jeho vlastni mysli. o LN Muze se vsak ekumenismus vztahovat pouze na monoteisticka nabozenstvi? Nase vstricnost se pochopitelne tyka i buddhismu, hinduismu nebo jinych dalnevychodnich soustav, jako je taoismus a konfucianismus. Tyto soustavy vsak neznaji Boha personalniho charakteru nebo neznaji Boha vubec - clovek je svym vlastnim spasitelem. Ale nedorozumeni casto vyplyvaji z nasi evropske interpretace. Nejsme dost dobre schopni adekvatne interpretovat vychodni nauky prave proto, ze jsou nam dejinne cizi. My jsme jinde, v krestanske Evrope. Ale pri blizsim zkoumani muzeme i zde nalezt radu stycnych bodu, jimiz jsou zvlaste meditace, koncentrace, ucta ke vsemu zi vemu, ahinsa neboli neodporovani zlu. o LN Inspirujici by pro nas mohla byt i jista elementarni kosmicka zboznost pohanu z Dalneho vychodu... Z ni vyplyva vedomi, ze nejsme jenom cleny lidske spolecnosti, ale ze stojime v sirem kosmu, ktery neni pro nas velicinou, jez by se nas netykala, nebo nam byla prilis vzdalena, ale necim, co ma sve prsty, co se nas dotyka a s cim se musime vyrovnavat. Jsme totiz skutecne svetoobcany, kosmopolity v doslovnem smyslu toho slova. To jsme si jako krestane casto neuvedomovali. Nyni vsak musime pocitat s tim, ze jsme odpovedni nejen za jednotliveho cloveka a za jednotlive komunity, ale za prirodni stav sveta i za svet vubec. Proto se mi zda, ze stojime nejen na prahu noveho stoleti a tisicileti, ale i na prahu noetickem, myslenkovem. Bude to stat velke usili, mnoho slz a potu, mnoho myslenkove a pojmotvorne vynalezavosti, abychom poznali, ze se nachazime - at uz jsme te ci one viry - skutecne na jedne lodi... ------------------------------------- Zvlaste pohled na Jezise Krista mi prijde zajimavy... Mejte se. chrudak (bhakta before crash) rados@mail.kolej.mff.cuni.cz