Posted By: komanek (komanek) on 'CZscience'
Title:     Dekuju za podporu
Date:      Mon May 22 10:51:19 1995



  Vazeni a mili !

  Dekuju Bhaktovi a Pacerovi za projevenou podporu, dekuji i tem,kteri se mnou 
souhlasi alespon mlcky. Je nas vic, zaciname o sobe vedet, takze uz se tolik 
nebojim, ze nas budou "LuMovci" upalovat, vyhanet ze zeme a tak :-)

  Nebudu se dar babrat v uloze skepticismu ve vede - to uz jste tu napsali 
velice hezky, mnohem lepe nez bych to svedl ja. Radeji ted zustanu u biologie 
a pokusim se vyjadrit svuj nazor na nektere problemy, kterych jste se tu v 
posledni dobe dotkli.

  Na CZPhil.. padla otazka, ktera, myslim si, patri spise sem. Znelo to 
Jestli jsem SeekOvera dobre pochopil, ptal se na to, jak moc slouzi pravidla 
genetickeho kodu jako ochrana proti mutacim :
  Vrele doporucuji nektere kapitoly ze skripta J. Flegr - Evolucni biologie I. 
Je tam cela rada uvah, na nektere ted urcite nevzpomenu.
  1) Pribuznost aminokyselin. Geneticky kod ma 64 moznosti, kodovanych 
aminokyselin je ale jen 20 a 3 moznosti jsou vyuzity obvykle jako znacka 
konce syntezy bilkoviny. Z toho plyne, ze na 20 aminokyselin pripada 61 
kombinaci bazi v tripletu (vynechal jsem vsechny speciality, kterymi se 
nektere organismy honosi, mluvim ted o nejrozsirenejsi situaci). Takze 
aminokyselina muze byt kodovana ruznymi kombinacemi nukleotidu - kazda ma 
vice moznosti. Pointa je v tom, ze kodony odpovidajici tez aminokyseline jsou 
si velice podobne, z hlediska zastoupeni typu bazi a fyz.-chem. vlastnosti 
tRNA se lisi jen velmi malicko. To znamena, ze malo napadna mutace (takova, 
kterou reparacni enzymy nerozpoznaji) ma docela velkou sanci, aby byla 
prectena spravne, tj. v puvodnim smyslu (tzv. samesense-mutace).
  2) Vnitrni periodocita genu. Jedna z teorii vzniku genetickeho kodu 
predpoklada, ze v sekvenci DNA je periodicky zapis, dnes uz znacne naruseny 
evolucnimi zmenami (obvykle se zde dosazuje "mutacemi"), takze tuto 
periodicitu nemuzeme v principu dokazat :-)) Kdyby tomu tak opravdu bylo, 
mohl by se geneticky kod vytvaret jako reakce na probihajici mutace, takze 
mechanismus ochrany pred nejpravdepodobnejsimi mutacemi se mohl vvyvijet 
strasne dlouho - to snad mohlo vest ke vzniku metody reparace, kterou 
vyuzivaji polymerazy pri tvorbe noveho vlakna nukleove kyseliny. Ja ale teto 
teorii neverim, je trochu moc podivna.
   3) Jak jsem se zminil v bode 1, jsou v genet. kodu tri kombinace 
nukleotidu, ktere jsou interpretovany (ribozomem) jako konec syntezy z 
matrice mRNA. Statisticky prukazne se tyto tzv. "STOP-kodony" vyskytuji na 
konci preklaadane sekvence genu, a to minimalne ve dvou variantach a navic ve 
vsech trech moznych posunech cteciho ramce. To je pojistka jak blaze, az je 
to k nevire, co  bunka dokaze !
   4) Aminokyseliny podobnych fyz.-chem. vlastnosti jsou kodovany podobnymi 
sekvencemi. Vedouu se spory o to, zda je to evolucni prizpusobeni pro omezeni 
vlivu mutaci (Predpoklada se, ze male mutace jsou nejcastejsi. Takze 
povede-li mala mutace k zamene aminokyseliny za nejakou ji velmi podobnou, v 
mnoha pripadech to snad funkci proteinu zachrani.) anebo zda je to naopak 
nutny dusledek pribuznosti nekterych aminokyselin (mnohe z nich maji spolecne 
biosynteticke drahy, vzajenme se od sebe lisi treba jen derivatizaci).

  Podobnych spekulaci by se dalo nalezt mnoho, muzete hledat, pokud chcete. 
Potiz je v tom, ze nemame k dispozici nc vic nez knihovny cDNA a metematicke 
metody zpracovani vhodne vybranych dat. Vic nemuzeme udelat, k jakemu nazoru 
se priklonite (v problemu, zda genet. kod omezuje mutace nebo ne), to zalezi 
asi spis na tom, ktere reseni Vas vice nadchne a ktere pro Vas bude mit 
prijatelnejsi dusledky. O tom, zda je genet. kod zajisten proti mutacim, 
obavam se, nic jednozznacneejsiho v soucasne literature nenajdete.


  K Bhaktove otazce, zda podobnost je dostatecnou zarukou pribuznosti (resp. 
existence predka) : neni. Samotna morfologicko-anatomicka ci fyziologicka 
podobnost neni vubec zarukou a biologove si to uvedomuji. Proto hledaji dalsi 
metody, ktere by byly na vyse uvedenych co nejmene zavisle a mohli tak sve 
domnenky podporit ci zpochybnit na zaklade nekolika ruznych zpusobuu 
vyhodnoceni.
  Slagrem poslednich let (mozna uz skoro desitek let) je molekularni 
biologie. Evolucni biologove se ji chopili s nevidanou vervou, protoze jsou 
obvykle privrzenci schematu  
    geneticky zapis => fenotypovy projev, zkresleny radouu faktoru.
Vsimnete si, ze zkresleni je zde uvazovano az na urovni realizace znaku, 
nikoliv v jeho prvotni informaci. Proto se dnes porovnavaji sekvence DNA
(vc mtDNA) na zaklade urcitych konvenci je stanovovana mira podobnosti mezi 
analogicckymi sekvencemi u ruznych organismu. Evolucni stromy, ktere na 
zaklade techto metod vznikaji, se casto dosti odlisuji od klasickych 
ucebnicovych predstav o vyvoji druhu. Jedine tam, kde jou vysledky ve shode s 
"klasickymi pozorovacimi metodami" je velka pravdepodobnost, ze se tu zivot 
ubitral tou cestou, kterou jsme pro nej v ucebnici zvolili. V ostatnich 
pripadech ale neumimerozhodnout, zda je jedna z fylogenezi ((jak jsme je na 
zaklade srovnavani vyslovili) spravnejsi nez jina nebo zda jde o problem v 
nasi interpretaci odlisnosti a anatom. strukturach nebo v sekvencich DNA.
  A jeste jedna poznamka k tomuto problemu : neni vhodne tvrit, ze se neco 
vyvinulo z neceho, protoze fosilni zaznamy poskytuji pravdepodobne jen maly 
zlomek druhoveho bohatstvi, ktere na Zemi kdy bylo. To, ze mame zkamenelinu 
organismu podobneho, to jeste neznamena, ze neexistoval jeste podobnejsi. A 
navic - (pouziji pro nazornost priklad) savci vubec nemuseli vzniknout z 
plazu, ale savci i plazi mohli mit spolecneho predka, a to ne ve smyslu 
jedince nebo konkretniho (jen jaksi nenalezeneho :-) druhu ), ale ve smysslu 
okruhu, jakesi skupiny taxonomicky prechodnych populaci.

  Jeste na jednu otazku si dovolim zareagovat, i kdyz chapuu, ze takhhle 
dlouhy post unavuje:
  Proti teorii evoluce nejsou skutecne dukazy v tom smyslu, ze by teorie 
evoluce musela byt zzittra prohlasena za omyl. Problem je nekde jinde - ze 
totiz evoluce nemuze byt chapana jako vselek na problematikuu vzniku taxonu. 
A nejvetsi problemy ma teoriee evoluce v nasledujicich bodech :
  - prokazat, ze dany znak je vysledkem adaptace, ze vznikl jako "rozpoznana 
vyhoda, ktera zvysila fitness druhu"
  - vysvetlit mechanismy, jimiz ke smysluplnym prestavbam genomu dochazi
  - vysvetlit, jaktoze se prosadi nahodna jedineecna mutace i ve velke populaci
  - dokazat, proc je tolik "pozitivnich" mutaci
  - odvyssvetlit cilene mutace

Pokud si evolucioniste poradi s vyse uvdenymi body tak brilantne, aby 
jednotlive vysledky nebyly ve vzajemnych rozporech, ztrati asi spoustu 
odpurcu. Podle meho nazoru neni pravda, ze by byla evolucni teorie uplna 
hloupost ! To ne. Dokonce i samotna evoluce (nejen teorie o ni) ma v prirode 
sve nenahraditelne misto. Ne vse ale vznika evoluci, evouce je mnohem spise 
jen urcity specialni pripad, ktery muze byt po urcitou dobu dominantni, 
podobne jako treba Mendelovska a Morganovska genetika.


                                                     Mejte se hezky.
   
                                                               David
 

Search the boards