Posted By: komanek (komanek) on 'CZscience' Title: Dekuju za podporu Date: Mon May 22 10:51:19 1995 Vazeni a mili ! Dekuju Bhaktovi a Pacerovi za projevenou podporu, dekuji i tem,kteri se mnou souhlasi alespon mlcky. Je nas vic, zaciname o sobe vedet, takze uz se tolik nebojim, ze nas budou "LuMovci" upalovat, vyhanet ze zeme a tak :-) Nebudu se dar babrat v uloze skepticismu ve vede - to uz jste tu napsali velice hezky, mnohem lepe nez bych to svedl ja. Radeji ted zustanu u biologie a pokusim se vyjadrit svuj nazor na nektere problemy, kterych jste se tu v posledni dobe dotkli. Na CZPhil.. padla otazka, ktera, myslim si, patri spise sem. Znelo to Jestli jsem SeekOvera dobre pochopil, ptal se na to, jak moc slouzi pravidla genetickeho kodu jako ochrana proti mutacim : Vrele doporucuji nektere kapitoly ze skripta J. Flegr - Evolucni biologie I. Je tam cela rada uvah, na nektere ted urcite nevzpomenu. 1) Pribuznost aminokyselin. Geneticky kod ma 64 moznosti, kodovanych aminokyselin je ale jen 20 a 3 moznosti jsou vyuzity obvykle jako znacka konce syntezy bilkoviny. Z toho plyne, ze na 20 aminokyselin pripada 61 kombinaci bazi v tripletu (vynechal jsem vsechny speciality, kterymi se nektere organismy honosi, mluvim ted o nejrozsirenejsi situaci). Takze aminokyselina muze byt kodovana ruznymi kombinacemi nukleotidu - kazda ma vice moznosti. Pointa je v tom, ze kodony odpovidajici tez aminokyseline jsou si velice podobne, z hlediska zastoupeni typu bazi a fyz.-chem. vlastnosti tRNA se lisi jen velmi malicko. To znamena, ze malo napadna mutace (takova, kterou reparacni enzymy nerozpoznaji) ma docela velkou sanci, aby byla prectena spravne, tj. v puvodnim smyslu (tzv. samesense-mutace). 2) Vnitrni periodocita genu. Jedna z teorii vzniku genetickeho kodu predpoklada, ze v sekvenci DNA je periodicky zapis, dnes uz znacne naruseny evolucnimi zmenami (obvykle se zde dosazuje "mutacemi"), takze tuto periodicitu nemuzeme v principu dokazat :-)) Kdyby tomu tak opravdu bylo, mohl by se geneticky kod vytvaret jako reakce na probihajici mutace, takze mechanismus ochrany pred nejpravdepodobnejsimi mutacemi se mohl vvyvijet strasne dlouho - to snad mohlo vest ke vzniku metody reparace, kterou vyuzivaji polymerazy pri tvorbe noveho vlakna nukleove kyseliny. Ja ale teto teorii neverim, je trochu moc podivna. 3) Jak jsem se zminil v bode 1, jsou v genet. kodu tri kombinace nukleotidu, ktere jsou interpretovany (ribozomem) jako konec syntezy z matrice mRNA. Statisticky prukazne se tyto tzv. "STOP-kodony" vyskytuji na konci preklaadane sekvence genu, a to minimalne ve dvou variantach a navic ve vsech trech moznych posunech cteciho ramce. To je pojistka jak blaze, az je to k nevire, co bunka dokaze ! 4) Aminokyseliny podobnych fyz.-chem. vlastnosti jsou kodovany podobnymi sekvencemi. Vedouu se spory o to, zda je to evolucni prizpusobeni pro omezeni vlivu mutaci (Predpoklada se, ze male mutace jsou nejcastejsi. Takze povede-li mala mutace k zamene aminokyseliny za nejakou ji velmi podobnou, v mnoha pripadech to snad funkci proteinu zachrani.) anebo zda je to naopak nutny dusledek pribuznosti nekterych aminokyselin (mnohe z nich maji spolecne biosynteticke drahy, vzajenme se od sebe lisi treba jen derivatizaci). Podobnych spekulaci by se dalo nalezt mnoho, muzete hledat, pokud chcete. Potiz je v tom, ze nemame k dispozici nc vic nez knihovny cDNA a metematicke metody zpracovani vhodne vybranych dat. Vic nemuzeme udelat, k jakemu nazoru se priklonite (v problemu, zda genet. kod omezuje mutace nebo ne), to zalezi asi spis na tom, ktere reseni Vas vice nadchne a ktere pro Vas bude mit prijatelnejsi dusledky. O tom, zda je genet. kod zajisten proti mutacim, obavam se, nic jednozznacneejsiho v soucasne literature nenajdete. K Bhaktove otazce, zda podobnost je dostatecnou zarukou pribuznosti (resp. existence predka) : neni. Samotna morfologicko-anatomicka ci fyziologicka podobnost neni vubec zarukou a biologove si to uvedomuji. Proto hledaji dalsi metody, ktere by byly na vyse uvedenych co nejmene zavisle a mohli tak sve domnenky podporit ci zpochybnit na zaklade nekolika ruznych zpusobuu vyhodnoceni. Slagrem poslednich let (mozna uz skoro desitek let) je molekularni biologie. Evolucni biologove se ji chopili s nevidanou vervou, protoze jsou obvykle privrzenci schematu geneticky zapis => fenotypovy projev, zkresleny radouu faktoru. Vsimnete si, ze zkresleni je zde uvazovano az na urovni realizace znaku, nikoliv v jeho prvotni informaci. Proto se dnes porovnavaji sekvence DNA (vc mtDNA) na zaklade urcitych konvenci je stanovovana mira podobnosti mezi analogicckymi sekvencemi u ruznych organismu. Evolucni stromy, ktere na zaklade techto metod vznikaji, se casto dosti odlisuji od klasickych ucebnicovych predstav o vyvoji druhu. Jedine tam, kde jou vysledky ve shode s "klasickymi pozorovacimi metodami" je velka pravdepodobnost, ze se tu zivot ubitral tou cestou, kterou jsme pro nej v ucebnici zvolili. V ostatnich pripadech ale neumimerozhodnout, zda je jedna z fylogenezi ((jak jsme je na zaklade srovnavani vyslovili) spravnejsi nez jina nebo zda jde o problem v nasi interpretaci odlisnosti a anatom. strukturach nebo v sekvencich DNA. A jeste jedna poznamka k tomuto problemu : neni vhodne tvrit, ze se neco vyvinulo z neceho, protoze fosilni zaznamy poskytuji pravdepodobne jen maly zlomek druhoveho bohatstvi, ktere na Zemi kdy bylo. To, ze mame zkamenelinu organismu podobneho, to jeste neznamena, ze neexistoval jeste podobnejsi. A navic - (pouziji pro nazornost priklad) savci vubec nemuseli vzniknout z plazu, ale savci i plazi mohli mit spolecneho predka, a to ne ve smyslu jedince nebo konkretniho (jen jaksi nenalezeneho :-) druhu ), ale ve smysslu okruhu, jakesi skupiny taxonomicky prechodnych populaci. Jeste na jednu otazku si dovolim zareagovat, i kdyz chapuu, ze takhhle dlouhy post unavuje: Proti teorii evoluce nejsou skutecne dukazy v tom smyslu, ze by teorie evoluce musela byt zzittra prohlasena za omyl. Problem je nekde jinde - ze totiz evoluce nemuze byt chapana jako vselek na problematikuu vzniku taxonu. A nejvetsi problemy ma teoriee evoluce v nasledujicich bodech : - prokazat, ze dany znak je vysledkem adaptace, ze vznikl jako "rozpoznana vyhoda, ktera zvysila fitness druhu" - vysvetlit mechanismy, jimiz ke smysluplnym prestavbam genomu dochazi - vysvetlit, jaktoze se prosadi nahodna jedineecna mutace i ve velke populaci - dokazat, proc je tolik "pozitivnich" mutaci - odvyssvetlit cilene mutace Pokud si evolucioniste poradi s vyse uvdenymi body tak brilantne, aby jednotlive vysledky nebyly ve vzajemnych rozporech, ztrati asi spoustu odpurcu. Podle meho nazoru neni pravda, ze by byla evolucni teorie uplna hloupost ! To ne. Dokonce i samotna evoluce (nejen teorie o ni) ma v prirode sve nenahraditelne misto. Ne vse ale vznika evoluci, evouce je mnohem spise jen urcity specialni pripad, ktery muze byt po urcitou dobu dominantni, podobne jako treba Mendelovska a Morganovska genetika. Mejte se hezky. David