Posted By: Pavouk (Pavouk) on 'CZscience'
Title:     Arnostova volba konstant
Date:      Wed Jan 17 19:24:27 1996


Zdravim vsechny fundamentalni konstantology!

Vybyla mi chvilka, tak usedam k pristroji a pisu
abyste se meli do ceho strefovat.

Asi jste si vsimli, ze fundamentalni konstanty jako
jsou c,G,h a dalsi jako je e, hmotnost elektronu m atd.,
maji velmi vhodne zvolenou velikost. Pohneme-li nekterou
z techto konstant ma to zcela zasadni dusledky pro
existenci ruznych forem hmoty ve Vesmiru. Vypada to
jako kdyby nekdo (viz POZNAMKA) se z nejakeho duvodu
-----------------------------------------------------------
POZNAMKA!!
Tato poznamka by spise patrila na board CZreligion, avsak
pri uvazeni jake ujmy na dusevnim zdravi by mohli dojit
nekteri ucastnici tohoto boardu pri poznani, ze jejich
dosavadni teologicke smerovani bylo pouhou slepou ulickou,
jsem se rozhodl to uvest pouze zde.

Cimrmanuv pomer k nabozenstvi zustava dodnes nejasny. Sam se
k otazce viry primo nevyjadril. Zajimave svetlo vrha vsak na
tento problem vzpominka jeho spoluzaka z university J. Holdera.
Ten jednou Cimrmana pristihl, jak stoji pri straslive
prutrzi mracen opreny o okno pokoje, hledi ven a pro sebe
si pri tom mumla:"Ty se zase predvadis, Arnoste."

Cs. casopis pro fyziku A 2(1973) 141
------------------------------------------------------------
rozhodl hodnotu konstant nastavit prave tak jak to
pozorujeme v nasen Vesmiru. Tento spidericky (nekterymi
autory tez oznacovany jako antropicky) princip nam rika,
ze volba byla provedena tak, aby byla umoznena existence
nejvyssi formy hmoty a sice existence Pavouka.


Skutecne je mozno ukazat na rade pripadu, ze pomerne mala
zmena nektere z techto konstant ma vyznacne dusledky.
Napriklad veymeme-li makroskopickou dimenzi prostoru N,
pak pokud interakce splnuji princip superpozice
budou sily F umerne 1/R^N. V pripade N>3 nebudou
existovat vazane stavy. Pozadavek vazanych stavu nam dava
omezeni tez pro jine konstanty. Pokud napriklad
uveznime castici do prostoru o polomeru R, pak diky
relacim neurcitosti je jeji kineticka energie
E=h^2/(M.R^2). V pripade deuteronu je hloubka potecialove
jamy V priblizne 30 MeV. Pouzijeme-li jako M hmotnost
protonu a jako R dosah jaderne interakce dostaneme,
ze E je priblizne 25 MeV. Aby existoval vazany stav
musi byt V>E. Zvetsime-li napr. h o 20%, nebo naopak
snizime-li hodnotu M o 40%, vidime ze nerovnost jiz
neplati a potecialova jama proton neudrzi. Vazany stav
tedy jiz neexistuje. Takovychto a podobnych omezeni na
hodnoty konstant je mozno vymyslet celou radu.
Mate-li nekdo nejaky nazorny priklad jineho omezeni
kostant sem s nim!

Nyni k dalsimu problemu. Za zcela fundamentalni
konstanty jsou povazovany c,G,h. Lze ukazat, ze neni
mozna existence dvou typu hmot s dvema sadami techto
kontant. Napriklad pokud by se pro dva typy hmoty
hodnota c lisila jenom malicko, bylo by to ve sporu
s STR. System s mensim c by si mohl predavat informace
pomoci castic s vetsim c, tj. pro tento system by doslo
k poruseni kauzality. U G by to zase bylo v rozporu
s OTR. Zajimalo by me, jestli byste nasli nejaky
pekny a nazorny priklad, proc nemohou zaroven
existovat dve ruzne hodnoty h.

Vsechny Vas zdravi Pavouk