Posted By: mirousek (mirousek) on 'CZscience' Title: Mutace a Rikuv postreh Date: Tue Feb 13 14:56:27 1996 Zdravim vsechny pratele evolucnich diskusi. Mam pripominku k tem mutacim, respektive namet: > Dotaz, v souvislosti s octomilkami ()pro ujisteni, ze jsem to > pochopil spravne): > > 1. mutace existuji a prenaseji se z generace na generaci, tedy jsou fixovany > v > genetickem kodu > 2. spontanni mutace jsou na stejne "urovni" jako rizene mutace, takze je > velka pravdepodobnost, ze spontanni mutace pri vyvoji druhu (dle ET) mohou > byt fixovany a predavany potomkum > > (pochopil jsem to spravne?) Ano, je to tak zpravne. Jeste by se dalo doplnit, ze se mutace nejen prenaseji s generace na generaci, ale ze existuji procesy kterymi se mutace v populaci fixuj, je jich cela rada, na prvnim miste je to tzv. geneticky drift. Dusledkem fixace mutaci v populaci je existence polymorfismu, u cloveka jsou to napr. krevni skupiny. Existuji dukayz o tom, te i mutace, ktera je v homozygotnim stavu letalni se muze fixovat v populaci pokud je v heterozygotnim stavu nejakym zpusobem vyhodna. (Napr. srpkovita anemie u cloveka, coz je m. j. dukazem ze i u cloveka probihala v historicke dobe darvinisticka selekce) Dalsim mechanismem sireni mutaci je tzv. molekularni tah, o kterem bych se rad nechal poucit, neb mu zatim nerozumim... > Jeste by mne zajimalo, zda jsou to mutace "kvalitativne podstatne" - tedy > zda > vedly ke vzniku kvalitativne nove informace, myslim tim, zda zmutovane > octomilky lze povazovat za "jiny druh", nebo zda se jedna jen o drobne > odchylky, ktere by sly vykazat do urovne "druhove variace" (=> nevim jestli > tento termin pouzivam spravne)? 2) Existuji nezporne (podle meho nazoru zcela nezporne) doklady o tom, ze se druhy vyvijely od jednodussich ke slozitejsim, a ze vznikaly a zanikaly. Dokonce i v historicke dobe vznikl zasluhou cloveka novy druh mysi. Co zatim (podle meho nazoru - nejsem totiz prilis v obraze) nezname zcela je mechanismus, kterym tato evoluce probihala, respektive to, co zname nevysvetluje vsechno to, co vidime nebo co zname z jinych disciplin. Mechanismus mutace & selekce, teorie "sobeckeho henu" atd. vysvetluji mnoho zajimavych jevu, jako napr vznik socialniho hmyzu jako dusledek haplodiploidie. 3) Obecne, i ta klasicka "darvinovska" teorie dava do vzajemne souvislosti vysledky badani z nekolika vednich disciplin a to tak, ze spolu vzajemne ladi. Jako geologie a teorie kontinentalniho driftu jsou v souladu s biogeografickymi nalezy dnesniho rozsireni zivocichu, ktere jsou v souladu s paleontologickymi nalezy jejich drivejsiho rozsireni. Radioizotopove metody datovani hornin a fosilii jsou v souladu s metodami biochemicke taxonomie. Proto nelze evoluci poprit "jako takovou" leda za cenu odmitnuti vseho ostatniho. 4) Za hlavni nedostatek "klasickeho" "mutacne - selekcniho" vysvetlovani "vseho" bych povazoval to, ze tyto mechanismy nejsou schopny vysvetlit to, JAK VZNIKA Z NICEHO NECO, nebol, JAK VZNIKA NOVA KVALITA. A JESTLI SI MYSLITE, ZE VAM NA TUTO OTAZKU ODPOVIM, TAK SE HLUBOCE MYLITE... Odpoved totiz neznam. Pouze si myslim, ze prijde z vyzkumu teorie chaosu a Kauffmanovych regulacnich siti, ktere vysvetluji mnohe (napr. proc mame tak mnoho genu a tak malo bunecnych typu). Mam tu o tom tlustou knihu, kdybych umel matyku jak Lumo tak bych vam mozna neco rek. Druhou cast odpovedi prinese (nebo prinesla) nejspis termodynamika ireverzibilnich a nerovnovaznych procesu, jako jse studium dissipacnich struktur, a ty veci ce dela I. Prigogine. Opet, kdybych tak umel matyku (a fyziku). A to je vse, panove. mirousek@risc.upol.cz