Posted By: vitas (vitas) on 'CZscience' Title: Re: Zfazovani velkych siti Date: Mon Feb 4 14:32:21 2008 > Hi all! > > Debata na flamesach mi do hlavy nasadila brouka, se kterym si nevim rady: > vim, > ze od tusim 90. let jsme propojeni s Evropou. Aby to fungovalo, > predpokladam, > ze vsechny zeme museji byt prifazovane stejnym zpusobem, jakym se > prifazovava > elektrarna do bezne site. S cim si ale nevim rady, je topologie a zpozdeni: > kdyz budu uvazovat rychlost sireni napeti o velikosti rychlosti svetla ve > vakuu, pak pri frekvenci 50 Hz se dostavam po 3000 km do presne opacne faze > sinusovky. Zkusil bych predstavit misto dratu retez jako na kole, a sem tam nejake pedaly. Kdyz pripojis elektrarnu, cele se to zacne hybat. Kdyz pripojist dalsi, tak ta ma samozrejme moznost slapat v souladu s pedalem, ktery ma pred nosem a pak celkova silu teto 'prenosove soustavy' se zvysi. Nebo to pripoji blbe a bude to slapat nahoru, kdyz pedal jde dolu a naopak a pak bude prenosovou soustavu brzdit. Proste jako bys jel na dvoukole. Nebo spis vicekole. Samozrejme, ze kdyz mezi dvemi misty v prenosove soustave jsou dve ruzne dlouhe cesty tak dojde k fazovemu posunu, a ten bude jak jsi naznacoval pul lambdy na 3000km. Ale aby rozdil v trase byl 3000km, toho myslim, jen tak nedosahnes. Taky urcite hraje roli to ze odberatele a dodavatele jsou vicemene rovmnerne rozprostreni. No ne tak uplne, ale skoro. Zajimavy clanek, ktery popisuje i to ze dat rozpadlou evropskou prenosovou soustavu zase zpatky dohromady neni zas tak sranda, vysel na neviditelnem psu: http://tinyurl.com/2jbv75 > Nechapu, jak se tahle potiz da vyresit ani na zjednodusenem priklade ve > tvaru > stromu, natoz pak pri kruhove topologii. A kvuli zaloham velkych vedeni je > predpokladam sit minimalne v makromeritku zacyklovavana. Ani u stromu mi ale Tak na stromu je to snad uplne nejvic jednoduche, ne? Tam proste zadny konflikt nenastane. Fazovy posun mezi uzlem A a B je f_b = = f_a + d/c, (f_a, f_b fazovy posun v A, resp B; d - vzdalenost |AB|; c - rychlost sireni vlneni). Kdyz pripojujes elektrarnu v nejakem uzlu musis dat pozor abys ji pripojil ve spravnem fazovem posunu. Kdyz o tom tak premyslim: vzhledem k tomu ze stridavy proud je spise podelne nez pricne vlneni, lepsi analogie by mohla byt, kdyz si misto dratu predstavim trubky s vodou (nebo plynem) a sem tam je takovy oboustrany pist. na ktery muzes pripojit mlaticku (spotrebic) nebo elektrarnu. vitas @;;