Posted By: Roger (*:-)) on 'CZscience' Title: Re: Vnitrni pnuti materialu Date: Thu Dec 5 12:00:35 2002 I prazdna sklenicka muze prasknout. Pokud ma velke vnitrni pnuti. Take se delalo tzv. kalene sklo. Myslim ze se sklo schladilo relativne rychle. Sice melo velke vnitrni pnuti, zato malou miru krystalizace a udrzelo se pohromade. Vyhodne bylo, ze takove sklenicky byly relativne velmi odolne proti narazum. Pokud se ale prekrocila mez, tak se rozletely na tisice kousicku. K tomu dochazelo i tehdy, kdyz casem krystalizace pokrocila. Pro neznale .. sklo je v podstate velmi viskozni tekutina. Normalne by za pokojove teploty zkrystalizovalo. Takove krystaly jsou ale velice krehke. Krystalizaci ale brani prave ta vysoka viskozita. Pokud se sklo necha chladnout prilis pomalu a dlouho, tak opravdu zkrystalizuje. Kazde sklo i po stuhnuti pomaleji ci rychleji krystalizuje. Krystalizace je na skodu pevnosti, pruznosti a pruhlednosti. Nekdy se muze nekvalitni sklo po case zcela tzv. odsklit a plne zkrystalizovat. Takove sklo je mlecne bile a pri sebemensim namahani se rozpadne doslova v prach. Videl jsem takove sklo v almare u babicky na pude. Rychlost krystalizace zavisi hlavne na rychlosti chlazeni. Cim je sklo tekutejsi, tim rychleji krystalizuje. Mira krystalizace zavisi hodne i na mire necistot ve skle, kolem kterych krystaly zacnou vznikat. Krystalizace vyzaduje nejaky zaklad. Pokud mam dokonale cisty material tak nezacne krystalizovat i kdyz je znacne pod teplotou tuhnuti. Takove pripady nejsou nijak vzacne. Tento jev se podili na vzniku tak zazracne veci jako je snehova vlocka. Nicmene o tom treba jindy, je to znacne slozity proces. Jde o to, ze v mraku je vetsina vody v tvz. superpodchlazenem stavu. Teplota vody v kapickach je mensi nez bod mrazu, ale protoze tam neni zadne krystalizacni jadro, je voda stale tekuta. Jakmile se ovsam kapicka dostane na nejaky povrch nebo na kousek ledu, okamzite zkrystalizuje. Na tom principu funguji ty samoohrivaci pytliky. Jsou naplnene velice cistym gelem, ktery krystalizuje pri +-80 stupnich. Kdyz takovy pytlik povarite ve vode, tak se gel rozpusti. Diky sve viskozite a cistote nekrystalizuje, i kdyz zchladne. V gelu je pak vlozeny prohnuty plisek. Kdyz se s pliskem 'lupne', vznikla zvukova vlna na okamzik zvysi tlak v gelu a krystalizace zacne. Jakmile se slozi par molekul k sobe okamzite se na ne zacnou nabalovat dalsi a dojde k retezove reakci, pri ktere se uvolnuje nadbytecna vazna energie ve forme tepla. Problem s temito pytliky je, ze kdyz je nepovarite dobre, nebo i casem, nejake krystalizacni jadra tam zustanou a znicehonic bez vnejsiho impulsu dojde k retezove reakci. Roger