Posted By: snake (:q!) on 'CZlove'
Title:     Pafko (was: Plzak, k reseni....)
Date:      Wed Feb 28 05:03:33 2007

Hi all!

Protoze jsem si sam trochu nabehl a mohl bych tim zapricinit dezinterpretaci
velmi zajimavych a velmi konzistentnich nazoru tohoto skveleho lekare a tim
ho i poskodit, rozhodl jsem se dat si tu praci a cast knizky, ktera se zabyva
interrupci, zde celou odcitovat. Je to cca 1/15 cele knizky, tak mne snad
nikdo nepopravi, je to tak na hranici autorskeho zakona. Verim, ze Vas jeho
nazor zaujme a navic verim, ze tady nebude asi mnoho lidi, kteri by s nim
nesouhlasili a jeho pohled odmitali. Ale jeste pred citaci kratce na tenhle
post:

> Uz teto chvili se doposti autor prvni chyby: Predpoklada bez duvodu, ze

Nepredpoklada to bez duvodu, viz citace dole.

> Zacatek zivota? Copak zygota neni ziva? Tvrdit, ze neco, co neuziva mozek,
> nezije, je nesmysl. Predpokladejme tedy, ze autor spis mysli, ze to neco

Ach jo, to nemyslis vazne. Nikdy bych nerekl, ze budes delat nejasnosti zrovna
v tomhle. Strom je zivy, ale kdyz ho nekdo porazi, mluvime o vrazde? Rec byla
samozrejme o zivote lidskem, ktery podle naseho prava (pokud vim) zacina
narozenim. I nenarozeny plod ma podle naseho pravniho radu kupodivu sva
prava, ale rozhodne nejsou tak bohata jako prava jiz narozeneho ditete ci
dokonce dospeleho cloveka. Tady slo ale spis o pohled humanni a medicinsky
(ktery se muze jednou samozrejme zpetne odrazit i v prijatych upravach
pravnich norem)...

> treba neni clovek. Ale pak ma zase problem: clovek je clovekem i po smrti
> (pokud ne, proc delame s tou zdechlinou takove cavyky jako pohreb a chozeni
> na hrbitov).

No priznam se, ze to skutecne nevim, i kdyz uz to naprosto vybocuje z tohohle
boardu. Osobne bych si ale tipl, ze jde o kombinaci kulturnich, nabozenskych
a psychologickych duvodu (louceni, vzpominani a mnoho jinych). Dukaz bych
videl v neuveritelne rozmanitosti zpusobu louceni se s mrtvymi stejne jako
zpusobu vyporadani se s telesnou schrankou (od vystaveni pres pohrbeni ci zeh
az ke snedeni). Je v tom hodne ritualu, citu atp. a nejnoveji nastesti dokonce
i trocha rozumu (zmineny zeh)...

No a ted ta citace:
=== begin quote ===
Pavel Pafko: Medicinmani a ti druzi
Vydano v nakladatelstvi Lidove noviny v roce 2004

Interrupce

Interrupce cili pravo
na svobodne rozhodnuti

Pred casem cesky parlament oprasil tema interrupci. Vedou se vasnive reci o
tom, jestli ponechat v platnosti zakon, ktery je povoluje, nebo jestli je
zakazat a pripustit jen nektere, velmi prisne stanovene vyjimky, tykajici se
predevsim bezprostredniho a prokazatelneho ohrozeni zivota rodicky.

Nejsem gynekolog a tento problem se me v moji profesi v podstate netyka.
Presto jsem se do debaty vlozil, protoze souhlasim s tim, ze umele preruseni
tehotenstvi neni otazkou jen pro gynekology, ale problemem obecne
filozofickym.
Lide, kteri myslenku zakazu interrupci haji, tvrdi, ze lidsky zivot zacina
splynutim vajicka se spermii a nikdo nema pravo ho nicit. K tomu je ale treba
rict toto: Pokud si clovek stanovi zacatek zivota, musi si stanovit take jeho
konec.
Nase spolecnost uz prijala zakon, ktery stanovuje jasne konec zivota.
Povazuje se za nej konec mozkove cinnosti. Jakmile se rentgenologickym
vysetrenim prokaze, ze mozek uz nepracuje, ackoliv srdce bezi a organismus je
z pohledu nasich dedu stale jeste zivy, je clovek podle dnesni legislativy uz
mrtvy. Pro nas lekare to znamena, ze muzeme napriklad odebrat organ pro
transplantaci.
Rekneme-li si tedy, ze konec zivota spojujeme s koncem mozkove, nikoliv
srdecni cinnosti, s cim tedy spojujeme zacatek zivota? Nemelo by to byt
naopak se zahajenim mozkove cinnosti? Pak ovsem splynuti dvou bunek v zadnem
pripade nemuzeme povazovat za ziveho cloveka, protoze v tuto chvili mozek
jeste nema. Ostatne nema jeste ani onu tradicne uznavanou cinnost srdecni ci
dychani.
Overoval jsem si mezi kolegy fyziology, kdy vlastne lze uvazovat o zahajeni
mozkove cinnosti v pravem slova smyslu. A dozvedel jsem se, ze ne drive nez
mezi 20. a 24. ty-dnem tehotenstvi. Samozrejme, nervova soustava plodu
reaguje drive, to jsou ty zname pohyby v matcine brise. Plod proste
"odpovida" na urcite podnety, ale zdaleka to jeste neni cinnost mozkove kury.
Podle stavajicich vyzkumu dochazi k propojeni misnich reflexu s mozkovou
cinnosti plodu prave az mezi 20. a 24. tydnem tehotenstvi. Drive ne.
Pokud prijmeme toto hledisko  a lekarske hledisko v jakekoliv situaci
potrebuje racionalni oporu, nemuze zahrnovat imaginarni uvahy , pak v prvnich
trech mesicich tehotenstvi nejde jeste o jedince s mozkovou cinnosti a
nemuzeme tedy mluvit o preruseni jeho zivota...
Prirozene, ne kazda zena, ktera o interrupci uvazuje, takto premysli. A chapu
i to, ze mnoha se rozhodne neocekavane, ci dokonce nechtene dite privest na
svet, protoze cokoliv jineho je pro ni neprijatelne. At uz proto, ze ma v
sobe silny matersky pud, ci ze ji tak veli jeji pojeti moralky. Mozna bychom
nasli jeste dalsi duvody.
Mym presvedcenim je, ze zakladnim momentem zde musi zustat svobodne
rozhodnuti kazde zeny.

Snaha prosadit zakon, ktery by interrupce zakazal, prichazi v parlamentu
predevsim ze strany krestanskych demokratu. Jiste, chapu lidi, kterym
interrupce jejich nabozenske vyznani nedovoluje. Ale nechapu je, pokud svuj
nazor vnucuji jinym lidem. Navic pokud krestanstvi zakaze interrupce
krestanum, ma moznost se oprit o jejich moralni vychovu, ktera jim prikazuje
se o narozene dite postarat,  ale vzit si na zodpovednost narozeni deti, aniz
ma u jejich rodicu zaruky podobne krestanske moralce?
Na nasi motolske klinice osetrujeme svedky Jehovovy v duchu jejich zasad,
pokud je to v nasi moci. Ale netoleruji prislusniky teto sekty, pokud vnucuji
druhym lidem sve brozury a snazi se je presvedcit, aby jednali tak ci onak.
Jsem pro to, aby katolici bojovali proti interrupcim mezi sebou, ale podle
meho nazoru nemaji pravo je zakazovat lidem, kteri nesdileji jejich
nabozenske vyznani.
Pred casem jsem nahlizel do statistik, abych zjistil, kolik lidi v Ceske
republice se hlasi k nejakemu nabozenskemu vyznani. Je jich dvaatricet
procent. Je to tedy pri poslednim scitani lidu kazdy treti obcan. A pred
deseti lety to bylo triactyricet procent. V roce 1950 pres devadesat procent.
Ta cisla neustale klesaji. Myslim si, ze jedna tretina nema pravo vnucovat
svuj nazor zbyvajicim dvema tretinam.
Jde stale o touz myslenku svobody cloveka: Nemohu rici, ze ten nebo onen
clovek nema pravo na svoje rozhodnuti. Avsak svoboda cloveka neni bezbreha
nesmi se dotykat svobody jinych lidi.

Vezmeme si uz jen to, cemu se odborne rika "asistovana reprodukce" a mezi
lidmi "poceti ze zkumavky". Medicina pokrocila tak daleko, ze se umele
oplodneni dnes praktikuje se stale vetsim uspechem. Neplodnym manzelstvim
pomaha resit jejich touhu po potomkovi a nase zakony to dovoluji. Rodi se tak
u nas jedno az dve procenta deti a my souhlasime, ze jejich rodice maji na
takove rodicovstvi pravo. Jak asi na takoveto rodicovstvi oficialne hledi
jednotlive cirkve?
Asistovana reprodukce se provadi tak, ze se v laboratori spoji nekolik
vajicek se spermiemi, a dale se nekolik oplodnenych vajicek vlozi do delohy
matky  a bud se dal vyviji uspesne, nebo neuspesne. V pripade neuspechu se
vezmou z teze zkumavky dalsi oplodnena vajicka a cely proces se opakuje.
Ale predstavme si, ze se zakrok podari hned napoprve, takze ve zkumavce
nekolik oplodnenych vajicek zbude a rodice uz o ne dale nejevi zajem.
Jak nazveme to, co se s nepouzitymi vajicky tedy musi udelat? Pokud prijmeme
myslenku, ze zivot zacina splynutim dvou pohlavnich bunek, pak se v nasi
republice neustale deji vrazdy, o kterych krestansti poslanci v parlamente
nemaji ani tuseni. Neni to cele absurdni?

Doba se proste vyviji. V 21. stoleti, kdy medicina zcela vazne rozebira
moznosti, ktere by ji mohlo prinest klonovani, by se parlament nemel zabyvat
interrupcemi a cirkev by mela zaujmout jiz jednoznacne stanovisko k
antikoncepci. Vyvoj biologickych ved jde tak rychle kupredu, ze i to, co je
eticke ci neeticke, moralni ci nemoralni, musime resit minimalne na urovni
soucasneho stavu. Respektive spise anticipovat, kam vyvoj jde, nez se vracet
kamsi zpatky k zakazu interrupci, ktery pro me osobne je z hlediska praxe
minulosti.

Vsichni vime, ze tak ci onak pocet interrupci v Ceske republice klesa.
Posledni cisla jsou jasna: V roce 2003 pripadly na tisic obyvatel pouhe
ctyri, coz bylo nejmene od roku 1958, kdy u nas zakon umele preruseni
tehotenstvi dovolil. Behem poslednich patnacti let pocet interrupci klesl
dokonce na ctvrtinu.
Ale jsem hluboce presvedcen, ze se stale nektere zeny dostavaji a budou
dostavat do situace, kterou nemohou resit jinak nez interrupci. Jakykoliv
absolutni zakaz by pak vedl k tomu, ze vyhledaji neodbornou pomoc, nekoho,
kdo jim kriminalnim zpusobem od nechteneho tehotenstvi pomuze. Fungovalo to
tak odnepameti a cele lekarske generace by mohly dosvedcit, jak katastrofalni
nasledky "andelickarstvi" miva. Toto je skutecnost, pred kterou vsak odpurci
interrupci zaviraji oci.
Zeny muze tehotenstvi dostat do situace, ve ktere si nebudou vedet rady. Ted
nemam na mysli patologickou situaci, geneticke poruchy a jinak postizene
plody. Zde uz medicina dosla tak daleko, ze z diagnostiky plodu dovede rici,
jestli se dite narodi mrtve, nebo jestli sice na svet prijde zive, ale bude
tak postizene, ze prezije jen par dnu nebo tydnu, a umi narozeni takoveho
ditete vcas zabranit. Myslim nechtene tehotenstvi treba i zdraveho plodu,
ktere vsak nekdy muze zene neodvratne poskodit zivot a jeji vztahy s okolim.
Lide kolem ni ji odmitnou, opusti, ponechaji v krizi samotnou. Proste zazenou
ji do kouta. Vzdycky budu stat na strane onech nestastnic, kterym by
absolutni zakaz interrupci znicil zivot, prinutil je ke kriminalnimu jednani
a mozna i k sebevrazde.
Nekdo muze namitnout, ze existuji matky, ktere se navzdory vsemu a vsem
rozhodnou dite na svet privest. A to i v pripade, kdy vedi, ze se narodi
nevhod nebo i postizene. Ano, take to je jejich svobodne rozhodnuti, na ktere
maji plne pravo. Povoleni interrupce v zadnem pripade neznamena, ze bychom k
ni nekoho mohli nutit. Diskuse o interrupci zacina az v momente, kdy o ni
tehotna zena pozada. Jinou debatu o interrupci z meho pohledu pripustit nelze.
 Vim, ze nekdy se s nekterymi zenami jedna, jako by gynekologa ani nezajimal
jejich nazor a nepocital s nim. Snad jedna podle diagnozy a podle sveho
nejlepsiho vedomi a svedomi. I to je vsak neeticke jednani. Ukolem
profesionala zustava jedine: Vysvetlit, co lze ocekavat a s jakou
pravdepodobnosti. Ale stale nutno respektovat, ze kazdy clovek je svobodna
bytost, ktera ma pravo rozhodnout se sama. Pokud se tedy tehotna zena
rozhodne postizene dite donosit, lekar musi rici: "Ano, je to vase vec.
Nesete toto a toto riziko, ja vam jen mohu rici, s jakou pravdepodobnosti se
dite narodi mrtve, se stejnou pravdepodobnosti umim odhadnout, jak dlouho
bude pripadne zit, ale jste to vy, kdo rozhodne." Nic vic.
Kdyz jsem byl mlady, zacinajici chirurg, zavolali me v noci na gynekologii,
abych vysetril zenu, ktera byla napadena. Prisel jsem tam a uvidel opilou,
spinavou, po-zvracenou osobu, valela se po zemi, chybely ji zuby...
Strasny pohled. Byla v pokrocilem stupni tehotenstvi, jeji druh ji zkopal do
bricha a ja mel za ukol zjistit, jaka ma zraneni.
Prohledl jsem ji, ale zaroven jsem premyslel, jaky osud ceka to dite. Do
jakych pomeru se narodi, jak bude vypadat jeho detstvi, kdyz se tato zena
evidentne nebyla schopna postarat ani sama o sebe.
 Casto o problemech rozhoduji  a plati to obecne  lide, kteri s nimi nemaji
vubec zadnou zkusenost nebo se jich vubec netykaji. U umeleho preruseni
tehotenstvi je to naprosto evidentni. Pred casem jsem v televizi videl
zaznamy z Anglie, prave z demonstrace proti interrupcim. V pozadi londynsky
parlament, pred nim dokola chodili lide a do cehosi bouchali. A jak jsem se
tak dival, najednou jsem si uvedomil, kdo to vlastne demonstruje: obstarozni
muzi a zeny. Nikde jsem tam nevidel mlada devcata, kterych by se problem
interrupci bezprostredne tykal.
Vim proc. Nedavno jsme meli u nas v nemocnici studenty a nahodou tam byla
skupina asi deseti medicek. Vzal jsem si je na chodbu a zeptal se: "Ted mi
reknete, jak se divate na interrupci." Vsech deset odpovedelo zcela shodne:
"Samozrejme nezakazovat." Ze si i pres tento nazor nepocinaji nijak
nerozumne, o tom svedci jiz zminene statistiky, ktere jasne prokazuji vyrazny
pokles umelych preruseni tehotenstvi. A pokud se pro ne i rozhodnou, vetsinou
to hluboce prozivaji. Navstivite-li oddeleni, kde lezi zeny po interrupcich,
zadne veseli tam nepanuje.

Svou roli ve snizujicim se poctu umelych preruseni tehotenstvi tu predevsim
sehrala stale se zlepsujici antikoncepce a zcela urcite i poucenost mladych
lidi. Ti vychazeji ze sve ekonomicke i socialni situace, zvazuji pocet deti,
rozmysleji si, kolik si jich mohou dovolit.
Je, ci neni to moralni?
 V poslednich letech klesa v nasi republice porodnost. Nepochybne to ma vice
pricin, socialni pozadi tohoto jevu je vsak dominantni. Politici, kteri broji
proti interrupcim, by meli podle meho nazoru sve usili zamerit jinym smerem.
Nebude snad casem cesky parlament debatovat jeste o tom, jestli nezakazat i
antikoncepci, aby se zvysila porodnost?

A co je vubec moralka? Etika?
Pred casem jsem byl na seminari o etice. Plno etiku, mezi nimi jsem byl
jediny "manual". A tam jsem si uvedomil, ze oni casto vnimaji veci naprosto
odtrzene od reality. Lekari mozna nahlizeji na veci daleko prakticteji nez
ostatni lide. Zijeme biologickou vedou, proto vnimame deni v prirode a tim i
v lidskem zivote jaksi prirodneji. Nejsme odtrzeni od reality. Naopak,
dokonce bych rekl, ze lidske realite jsme uplne nejblize, protoze otazku
narozeni, zivota a smrti mame takrka na dennim poradku.
Proto myslim, ze etiku je treba vnimat ve vztahu k realite, to znamena take k
ekonomice a pravu.
Ano, mame desatero bozich prikazani, to je vecna etika, ktera existuje tisice
let. Ale pokud chceme nejakou moralni predstavu prosazovat, musim vzdycky
premyslet, jestli je vubec v prislusnem case a v odpovidajici etape
spolecnosti realizovatelna. Moralka spolecnosti se s jejim vyvojem meni, to,
co drive bylo moralni, dnes za ne nepovazujeme, a naopak, co se drive tvrde
odsuzovalo, je dnes vcelku akceptovatelne. Vyviji-li se spolecnost, musi se
vyvijet i vztahy mezi lidmi. A prave v mezilidskych vztazich se moralka
utvari.
Jeste dve generace pred nami se rodina neodvazila sednout si ke stolu, dokud
si k nemu nesedl otec. On byl hlava rodiny. Jeste pred padesati lety byla
zena, ktera privedla na svet nemanzelske dite, na okraji spolecnosti a
vetsinou si mohla leda zoufat. Dnes? Na jedne strane klesa pocet nechtenych
tehotenstvi a s tim spojenych interrupci, ale na-opak pribyva mladych zen,
ktere maji dite, a nejsou vdane. Kdyz jsem se ptal jedne starsi sestry z
porodnice, jaka je v tomto smyslu dnesni situace, rekla mi: "Zhruba dvacet
procent matek, ktere u nas rodi, nema manzela." A vetsinou z toho nemaji
zadne trauma, protoze nahled na vec se zmenil.
Najdete dokonce zeny, ktere otehotni, ale manzela ani nechteji. Rozhodly se
zit samy. Budiz, nevime sice, co to udela s pristimi generacemi, je mozne, ze
budeme prekvapeni. Ale vychazim z moralky, ktera plati ted a je jina, nez
byvala. Zda je lepsi nebo horsi, zustava veci debaty, jenze vyvoj tim
nezastavime. Snazme se v nem tedy hledat spise klady.

=== end quote ===

snake